Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Sobotka v šoku: Němečtí soudruzi velí

Sobotka v šoku: Němečtí soudruzi velí "Kupředu levá!" Nastoupí po příštích volbách i u nás komunisté do vlády? Demokracie, aneb lid má vždycky pravdu. Milouš Jakeš z politického záhrobí: Já to řikal!

18. 7. 2016

Tisk článku

Jan A. Mařenka si povšiml "šokujícího" převratu v německé politice a ptá se, zda také u nás nenastal čas pustit komunisty do vlády, nebo zda raději necháme levici a pravici definitivně zajít na úbytě

Komunisté do vlády? A v Německu? Co se ještě vloni zdálo utopií, je dnes v oblasti možného. Německá sociální demokracie (SPD) prohlásila, že si "umí představit" koalici s komunistickou Levicí (Die Linke) a Zelenými po parlamentních volbách v roce 2017.

Je to jako druhý výstřel z Aurory: Od roku 1990 komunisté v Německu, stejně jako u nás, ve vládě ještě nebyli a dokonce se k ní ani nepřiblížili.

Levice (Die Linke) je přímým pokračovatelem komunistické vládní strany SED v Německé demokratické republice. SED má kořeny v německé sociální demokracii, z níž se ještě jako Komunistická strana Německa odštěpila v roce 1918. Jde o stejný mechanismus, jakým vznikla Komunistická strana Československa - odštěpením ze sociální demokracie v roce 1920. Jinými slovy: komunisté ("Levice") a sociální demokracie jsou "z jednoho vrhu".

Spojením SPD – Levice – Zelení by vznikl silný levicový blok, který by ukončil již celou jednu generaci trvající mediální válku na "ty špatné" – komunisty a na "ty dobré" – tedy ty, kteří částěčně staví svoji kariéru na tom, že se vůči komunistům vymezují.

Čtěte ZDE: Německo nad propastí: Spadne do ní, nebo zvolí Alternativu? Těšínský rodák ukazuje cestu, jak migrační vlnu zastavit. Presstituti manipulují, nebo zcela mlčí. Komu tím slouží?

Angela odkládá harfu

Podle posledních průzkumů (agentura Insa) má SPD podporu 19 %, Zelení 13 % a Levice 10 % (celkem tedy 42 %). Vládnoucí koalice CDU/CSU by získala kolem 30 %. Do Bundestagu se také zřejmě dostane Alternativa pro Německo (AfD) s 15 %, s níž ale zatím na celostátní úrovni do party také nikdo nechce.

Je to poprvé v německé poválečné historii, kdy strany německé velké koalice a tradiční pilíře establishmentu (CDU/CSU a SPD) mají méně než polovinu hlasů. Na oblibě získávají strany, které dosud hrály druhé housle, nebo jsou v politickém orchestru nové. Podle všeho se blíží doba, kdy Frau Merkel odevzdá harfu, nebo na co to vlastně hraje, a začne se věnovat charitě.

Příchodem imigrantů a prvním veřejným prohlášení vládní strany o možné koalici s komunisty skončila doba ideologických her a začala doba pragmatismu. Pokud ve volbách získá Levice a Zelení dohromady víc hlasů než CDU/CSU, není v podstatě co řešit.

Levice (Die Linke) ovšem vystrkuje růžky a SPD to rozhodně neulehčuje. "Hillary Clintonová je teroristka a NATO svou politikou vůči Rusku ohrožuje světový mír," prohlásila před pár dny vůdkyně Levice Sarah Wagenknechtová a jak byla v ráži, přejmenovala Hillary na "Killary".

Tím vlastně Rudá Sára s prstem na tepu dějin řekla, že tak trochu teroristická je i celá současná německá vláda v čele s kancléřkou Merkelovou, která Spojeným státům a NATO zobe z ruky.

Pro SPD je to silná káva, ale pokud chce k moci, bude ji muset vypít až do dna. A kdo ví, zda to nakonec bude SPD, kdo si bude po parlamentních volbách 2017 vybírat koaliční partnery.

Komunisté ke kormidlu

Komunisté do vlády v Česku? "No fujtajbl!", uplivne si Kavárna. Jenže - Co se zdá dnes nemožné, může se brzy stát realitou.

Podle posledních průzkumů (agentura STEM, červen 2016) by získalo hnutí ANO 29 %, ČSSD 18 %, komunisté 14 %, ODS 7 %, lidovci 7 % a TOP 09 6% a na hranici vstupu do parlamentu se hemží i Zelení, SPD a možná i Úsvit.

Na první pohled: Těch stran je nějak moc, na tak malou zemi. Na druhý pohled: Tohle zavání patem a zdá se, že bez razantního řešení se nehneme z místa. Ono řešení je překvapivě prosté a zní: Návrat k demokracii – k prostému axiomu, že "Lid má vždycky pravdu".

ANO si koalici s ČSSD a lidovci zkouší už teď - a skřípe to jako starý škuner těsně předtím, než se rozpadne. Pokud by se však ČSSD přidržela chystaného německého modelu, dala se dohromady s komunisty a při troše štěstí i se Zelenými (4,5%), mohla by mít po problému.

Komunisté si svých 15 % drží stabilně a v nejbližší době jim určitě významně neubyde. Využívají svého exkluzivního postavení, kdy je "nikdo nechce" – tedy, ehm, kromě voličů. Mají pevnou a obnovující se voličskou základnu, nasávají i část protestních hlasů. Čas nehraje v jejich neprospěch, jak to vypadalo po roce 1989, ale spíše naopak.

To se ale může lehce změnit. Stačí maličkost: Pustit je ke kormidlu – a vrátit tak parlamentnímu rozložení sil na pravici a levici smysl. Pak by měli čeští komunisté dvě možnosti: a) odmítnout, nebo za b) ukázat karty. Obě varianty jsou pro ně horší, než ta, která je teď – zatímco se na palubě mydlí obměňující se koaliční posádky, z podpalubí se ozývá monotónní, nesouhlasné brblání.

Stav, kdy politické strany ignorují vůli 15% voličů, je neudržitelný a vlastně je s podivem, že to vydrželo tak dlouho – jednu generaci (26 let). Především pro ČSSD nazrála doba si přiznat, že takzvané Bohumínské usnesení (1995), které spolupráci s komunisty na celostátní úrovni zakazuje, už pořádně zpráchnivělo. Respekt k hlasům levicových voličů by ostatně pomohl i pravici - která by pak opět musela chtě nechtě vzniknout.

Vzhledem k tomu, že němečtí sociální demokraté nakročili k Rubikonu, zdá se, že už se to "bude smět". Pokud k témuž nenajdou odvahu jejich čeští - jinak zcela loajální a poslušní soudruzi z evropské Socialistické internacionály, může se jim stát, že brzy zahynou. Mají k tomu nechtěnou koalicí s Andrejem Babišem slušně nakročeno.

Čtěte ZDE: Osmašedesát pokladů: Sametové státní převraty jsou zdejší specialitou. Dějiny se právě opakují v přímém přenosu. Zrada a kolaborace – národní sport „elit“. V blátě chaosu i na prahu naděje?

Co na to Milouš

Zní to jako paradox, ale není: Návrat komunistů do vlády v České republic by znamenal, že se poprvé od Mnichovské dohody roku 1938 vrátí česká politická scéna k relativně normálnímu stavu, kdy rozhoduje volič a ne mediální interpretace co je "špatné", co "dobré", kdo to "myslí nejlíp" a "kdo je etxrémista".

Šlo by o první signál, že vystoupení České republiky z Evropské unie, které se zdá dnes zatím nemožné, se rovněž může stát realitou, protože zájmy celého spektra voličů v České republice by opět byly reprezentovány ve vládě levice či pravice.

Jak řekl už Milouš Jakeš, soudruh Ericha Honeckera, v době, kdy Evropská unie ještě nebyla: "Mnozí lidé si tedy tu demokracii pletou s tím, že oni budou jen těmi kritiky a určovateli, co se má dít v společnosti, a ti druzí že budou to vykonávat, a nebo jsou povinni vykonávat, co oni si přejí."

Jak se zdá, Milouš předběhl dobu - neboť ji zaspal.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

Válka s Íránem na spadnutí: Blíží se do horké fáze? Američané si prostě nedají pokoj. Sázka na chaos. Už také EU couvá. Co udělá Rusko? Izrael a Saúdové si přihřejí polívčičku.  Persii nelze dobýt. Radikálové posílí

Válka s Íránem na spadnutí: Blíží se do horké fáze? Američané si prostě nedají pokoj....

NEJČTENĚJŠÍ

Smrt svobody: Rychle a tiše. Vadí ti migrantské násilí? Budeš bez peněz! Zřídí Mastercard výbor pro kontrolu nepohodlných? Další nástroj totality v pohybu. Co čeká Tommy Robinson? Neziskovky a jejich nové trofeje

Smrt svobody: Rychle a tiše. Vadí ti migrantské násilí? Budeš bez peněz! Zřídí Mastercard...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky