Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Vrcholek ledovce za 337 miliónů: Lidový dům ano, lidové hlasování o vystoupení z EU ne? Vládnou nám polomáčené sušenky. Plastový O.K.D. Sobotka na půl úvazku u Merkelové. Přijde zhroucení, nebo restart?

Vrcholek ledovce za 337 miliónů: Lidový dům ano, lidové hlasování o vystoupení z EU ne? Vládnou nám polomáčené sušenky. Plastový O.K.D. Sobotka na půl úvazku u Merkelové. Přijde zhroucení, nebo restart?

10. 4. 2016

Tisk článku

Petr Hájek upozorňuje na některé hlubší souvislosti kauzy Altner versus ČSSD, které ukazují, že máme co dělat se vskutku (špatně) organizovaným zločinem, jak jinak než za naše krvavé daně

Socialisté prohráli spor s advokátem, který pro ně vysoudil (legálně zcizil státu) Lidový dům – slepici-obryni, snášející zlatá vejce. Nezaplatili mu však za tento eskamotérský kousek (směšnou) dohodnutou částku, protože když už slepici měli, tak proč, že jo? Snažili se po dlouhá léta ze svého závazku různě vycouvat, nabízeli mimosoudní vyrovnání v podobě zhruba poloviny dlužné částky a tak dále a tak dále.

pp

Jenže jim to, jako zázrakem, nebylo nic platné. Městský soud v Praze po dvanácti letech tahanic dospěl k šokujícímu závěru, že dluhy musí platit nejen chudáci dnes a denně ožebračovaní lichvářskými úvěry a poté guerillami zabavovačů majetku, ale také mocné a bohaté politické strany. Navzdory tomu, že jsou právě ve vládě – kam se dostaly právě i díky tomu, že neplatily své dluhy a peníze používaly na bombastické předvolební kampaně a svůj luxusní rozmařilý provoz.

Ziskem Lidového domu se Sociální demokracie dostala do zcela nesouměřitelné pozice vůči ostatním politickým stranám

Zděšení soudruzi teď zasedají a radí se. Nakonec, nastojte, dojdou k fascinujícímu závěru, který má rozměr hrdinského eposu: Jsme takoví frajeři, že přestože nás soud pravomocně odsoudil, tak zaplatíme. To koukáte, občané, kteří tak musíte denně činit bez heroických gest, jinak zmizíte v lochu! Ale to není všechno. My, kteří jsme si již tak navykli na velkopanské „zdroje jsou“ (Špidla), budeme šetřit! No není to velkolepé? Kdo by to, od nadlidí, čekal?

pp

Čtěte ZDE: Vlídná past bruselského summitu: Prodali nás kancléřce Merkelové na maso. Otevření dalších cest je realitou. Podvod s křesťanskými „běženci“. Bez víz nás zaplaví, ani necekneme. Určeni do salámu

Čtěte ZDE: Další bitva s bruselskou tyranií: Nadiktované kvóty pro migranty jako ukázka drzosti i zoufalství. Začíná válka proti evropským občanům? Holandské NE urychluje rozpad EU. Vyvolají elity nepokoje a chaos?

Najednou

Najednou se také proto v hlavních médiích rozvinula fantastická (amorální) diskuse na téma morálnosti či nemorálnosti rozsudku. Ten ovšem pouze (pozdě ale přece) napravil nejen nemorálnost, ale také bezpráví, jež mocná politická mafie uplatnila vůči jednomu skandalizovanému osamělému muži, poté, co jí dostal k luxusnímu majetku a nechtěl „zapomenout“ na takovou prkotinu, jakou je „odměna za práci“. Holt socialisté.  

Najednou se všichni ptají, kdo že tu smlouvu s advokátem podepsal? To Zeman, pofňukává aktuální šéf strany Bohuslav Sobotka. Tentýž neschopný (a proto v ohrožení všeho schopný) ňouma, který si také díky onomu mistrovskému kousku podvedeného právníka udělal celoživotní kariéru. Tentýž „plastový svazák“, jeden z těch tragických pozůstatků „sametové revoluce“, kteří za odměnu, že hráli stafáž státnímu převratu, se navždy ubytovali v parlamentu. Tentýž „zrádce“ Miloše Zemana, který díky němu nemusel nikdy (politicky, ani jinak) pracovat, aby ho pak potopil při prezidentské volbě. Pohodlně se dodnes veze na vlně, kterou zvedl právě Zeman, když z levicového chcípáčka vytvořil politický subjekt, jenž pak opakovaně mohl vstupovat do Strakovky, sídla vlády, hlavním vchodem.

Najednou se všichni rozhořčují nad faktem, že se proces s (velmi se vyplativším) nevyplaceným advokátem táhl celých dvanáct let. Rozhořčují se titíž, kteří se předtím unisono rozhořčovali nad amnestií prezidenta Václava Klause, respektive tou její částí, která zastavovala některé soudní procesy táhnoucí se víc než deset let. To byl, panečku, řev – jehož dozvuky je slyšet dodnes! A těch podezření, komu že to chtěl asi ve skutečnosti záludně prospět. Toho vyšetřování, aby se nakonec žádné podezření pochopitelně neprokázalo!

A najednou titíž soudruzi povykují, že je neslýchané, aby se jejich vlastní proces táhnul tak dlouho. Že jsou tu jiné kauzy, které už opět nabraly letité rozměry? O ty nejde. To jsou nějací občané. My jsme ale vládnoucí strana, instituce! Tohle musí vzít v úvahu Nejvyšší soud, k němuž se dovoláme. Tady jde přece o tuhletu... jak se to říká, když se to právě hodí... spravedlnost a demokracii. A jak ji máme budovat, když na to nemáme své stamilióny pravidelných ročních příjmů? Snad ne jako všechen ostatní plebs?

Čtěte ZDE: Vláda se bojí svých občanů: Brány do EU jsou migrantům otevřeny. Únikový východ nám však právě zavřeli. Zákon o referendu je podvod na druhou. Ústavní expert: Věčné je jen Království, které není z tohoto světa

Čtěte ZDE: Nechutná fraška zvaná evropský summit: Opravdu nás mají za idioty? Tajný pakt Merkelová – Erdogan v chodu. Nové cesty pro další milióny vetřelců. Sobotka jim otevírá dveře k nám. Kde máme zbraně?

Bez skrupulí

Připomeňme, že ziskem Lidového domu se Sociální demokracie dostala do zcela nesouměřitelné pozice vůči ostatním politickým stranám. Obrovský majetek (a z něj pramenící další, které si díky tomu opatřila) z ní udělal Babiše devadesátých let – jen jí to kupodivu nikdo nevytýkal. Mohla si dovolit nejen zaměstnávat spousty lidí na významných postech, ale především investovat závratné částky do předvolebních kampaní – a proto (občas) navzdory zdravému rozumu ve volbách vítězit.

A bylo to pěkně nastaveno: Majitelem Lidového domu totiž není přímo ČSSD, ale společnost Cíl (vznikla v roce 1939). Šlo tedy o jednu z velmi podivných restitucí. Kupodivu tehdy „restituční maratón“ – sám o sobě velmi sporný právně, morálně i historicky – nastartovaný dnes již dávno zaniklou ODA (Kalvoda, Dlouhý a spol.) socialistům nevadil. O to víc hanebně a pokrytecky znějí jejich plamenné útoky na církevní restituce – ovšem to jim opět samozřejmě nikdo nepřipomene.

Ale nejen to. Jen od roku 2004 darovala akciová společnost Cíl své mateřské politické straně (ČSSD) celkem 200 milionů korun, u nichž nelze vysledovat jejich původ. Vtip byl v tom, že Cíl poskytoval soudruhům peníze z pronájmů a dalšího byznysu kolem Lidového domu jako půjčky – jenže strana si je vykazovala jako dary. Právě v době, kdy byl ministrem financí náš „plasťák“, současný premiér.

Čímpak to, že se tyto podvody nikdy nevyšetřovaly? To je velmi jednoduché. Zhruba ze stejných důvodů, z jakých mravní obryně na postu nejvyšší pražské prokurátorky (Lenka Bradáčová) dosud vyšetřuje-nevyšetřuje osobní zapojení Bohuslava Sobotky do skandální privatizace OKD (včetně hornických bytů). Šetří si ho, právě tak jako Andreje Babiše, coby „polomáčené sušenky“.

pp

Čtěte ZDE: Poslední "neviditelná" bitva o moc v naší zemi vrcholí: Bílek rezignoval, jak Šlachta, Ištvan a Bradáčová diktují. Babiš i Sobotka jako rukojmí a polomáčené sušenky. Odvelená jednotka mafie na Kavčích horách

Čtěte ZDE: Havlistický tunel v OKD konečně před soudem: Postaví "kněz vyklouz" knihovnu na židovském hřbitově? Hornické byty jako součást Sobotkova miliardového "daru" Havlovu bankéři

Jde o život

Jsou jejími rukojmí ve věci přijetí nového zákona o státním zastupitelství, jenž má z prokurátorů učinit nové (nevolené) vládce v naší zemi. Navzdory tomu, že proti zákonu stojí i většina současných státních zástupců, veškerá „odborná“ veřejnost včetně Nejvyššího soudu a v neposlední řadě také (zatím, než dostanou příkaz) většina poslanců (často rovněž polomáčené sušenky) – zákon právě prošel vládou a míří ke schválení do parlamentu...

A právě tady hledejme důvody pro mohutné tažení proti Andreji Babišovi, do kterého se k Miroslavu Kalouskovi (tři čtvrtě máčená sušenka) náhle přidali i socialisté. Není totiž pravda, že netušili, jak jejich spor s advokátem Zdeňkem Altnerem dopadne. Věděli už zhruba půl roku, že prohrají. Pořád sice doufali, že se jim podaří soud „nějakými prostředky“ ovlivnit, ale současně už začali pracovat na krizové variantě.

Odtud všechny ty zákony proti Babišovi, které mají omezit možnost, aby bohatý člověk vstoupil do politiky, vlastnil média a platil si svou politickou kariéru ze svého. V posledním případě dokonce začali jednat o stropu pro financování politických kampaní. Leta jim to nevadilo. Z privatizace OKD Zdeňku Bakalovi se nestala jen peněženka Václava Havla a jeho pražské kavárny, ale vděčnost projevil i svým dobrodějům, kteří mu (Sobotkovým podpisem) věnovali miliardy ze státního majetku.

I Bakalovým následným nákupem mediálního impéria (Hospodářské noviny, Respekt atd.) se dávno před Babišem dostali do nesrovnatelné pozice k ostatním „soutěžícím“ politickým konkurentům. Až teď, když jsou na obzoru hubená léta –  NAJEDNOU to divoké volání po „rovných pravidlech“ pro všechny.

Čtěte ZDE: Sobotkovy hacknuté maily: Soudruzi se radí, jak zmasírovat mínění národa. Jak umožnit premiérovi otevřít dveře migrantům - a nevyvolat revoluci. Jsme prý tupci. Spiknutí a velezrada v přímém přenosu?

Čtěte ZDE: Premiér mlčí, dokumenty mluví: Jak manipulovat s médii. Jak si koupit agentury pro výzkum veřejného mínění. Jak zlomit veřejnost. Sobotka je vydíratelný. Měl by rezignovat

U snědeného krámu

Především toto je dnešní politická scéna. Kauza prohraných pár stamiliónů s Advokátem Altnerem to jen lehce zviditelnila. Ostatně daleko víc jich už dávno stačili promrhat, rozdělit si mezi sebou a těmi, kteří jim pomáhali dostávat se ke kormidlu moci - zdroji dalších peněz. Když teď sedí u snědeného krámu a teatrálně lomí rukama, ve skutečnosti vymýšlejí další metody a zákony, jak si na stamilióny z našich daní opět sáhnout jinou cestou.

A protože k tomu potřebují nové spojence – míří tentokrát již o patro výš, do Berlína, respektive Bruselu, kde je těch miliónů pro „hodné a loajální“ kolaboranty řádově více. Proto vyrazil Bohuslav Sobotka před časem tak okatě právě tímto směrem. Proto se stal vůdcem kavárny a „vítačů“, proto pravidelně konzultuje s kancléřkou Merkelovou, aby věděl, co jí má vidět na očích.

Dozvěděli jsme se to nejen z jeho „ukradených“ mailů, nad nimiž se vášnivě a zhnuseně rozhořčovali titíž, kteří dnes jásají a uznale potřásají hlavami nad ukradenými dokumenty z Panamy. Především to víme z jeho činů (včetně zákazu referenda o vystoupení z EU), kterými otevřeně ohrožuje životní zájmy naší republiky.

O tom a o ničem jiném „případ Altner vs. Česká strana sociálně demokratická“ není. Že v něm není vůbec nic sociálního a už vůbec ne demokratického? Ale v tom je přece celý vtip té mystifikace!

Zhroucení, nebo restart?

Ostatně ani specificky české už to není. Politický systém založený na lidovládě je v troskách nejen v celé Evropě, ale – jak vidíme dokonale na hysterické kampani establishmentu proti Trumpově „voličské revoluci“– už se hroutí i za mořem.

Jedinou otázkou je, zda toto „grungozhroucení“ (viz Stopařův průvodce galaxií) vyústí do drtivé krize, v níž zmizí nejen Lidový dům, ale i daleko důležitější a pro naše přežití zásadnější stavby (jako například naše domovy), nebo se nakonec stane příležitostí pro restart politiky.

K tomu překvapivě může stále ještě přispět každý z nás. A „ONI“ si to uvědomují. Obvinění Martina Konvičky, lídra Bloku proti islámu v ČR, s hrozbou až třech roků v kriminále, jsou jen špičkou ledovce příprav bolševického tažení proti vlastní rozhořčené veřejnosti. V těchto případech je daleko méně jisté, že se dočkáme stejně „statečného“ postoje soudu, než byl ten, jenž uvedl socialisty na chvíli do chaosu. Zde již vstoupí do hry zájmy mocných evropských „elit“, které má za sebou Sobotka a spol.

Bude stačit, že je nás proti nim nekonečně víc?

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Pokus o puč: Kdo a proč stál za dalším pokusem zbavit se vítěze voleb? Oplzlosti paní S. Jiná verze pádu Petra Nečase. Žumpa nemá dno. Není to náš „závod“? Andrej Babiš obstál. O trpaslících a slepicích

Pokus o puč: Kdo a proč stál za dalším pokusem zbavit se vítěze voleb? Oplzlosti paní...

Zbytečná smrt našich vojáků: Ostudná a nesmyslná mise. Kábul jako druhý Saigon? Povrchní a hloupá fabulace pro nás. Kdo vstoupí třikrát do téže řeky? Debata opět utichá. Je pouze jedno rozumné řešení

Zbytečná smrt našich vojáků: Ostudná a nesmyslná mise. Kábul jako druhý Saigon? Povrchní...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Nehoráznosti: Babiš v Paříži zazářil. Babylónská věž v plamenech. Malý Napoleon si notoval s Führerem v sukních. Sudeťácký příspěvek k míru v Evropě. Kdo nás osvobodil? Máme své univerzity

Nehoráznosti: Babiš v Paříži zazářil. Babylónská věž v plamenech. Malý Napoleon si notoval...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky