Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Vítězové a poražení: Předčasný jásot euro - kavárny. Fraška na demokracii zvaná

Vítězové a poražení: Předčasný jásot euro - kavárny. Fraška na demokracii zvaná "druhé kolo". Rozhodli místní muslimové? Sebevražedná taktika dinosaurů. Kdo se bude smát naposled?

15. 12. 2015

Tisk článku

Lubomír Vylíčil komentuje poselství, které celé Evropě vyslaly výsledky reginonálních voleb ve Francii a dochází k závěrům, že jásot politiků a médií nad tím, co označují za prohru Marine Le Penové, je předčasný

V České televizi včera vypukly oslavy. Moderátoři nejrůznějších zpravodajských a publicistických programů dávali naplno průchod radosti a úlevě: ve Francii se národ spojil a porazil „fašouny“. Strana Marine le Penové, která jim tak leží v žaludku prý ve volbách „zcela propadla“.

pp

Politikaření a mediální kampaň

Opravdu? Oprostěme se na chvíli od mediálního balastu a podívejme se na ty zatrolené francouzské volby blíže: Jde se o klání dvoukolové, což je chytře vymyšlené opatření ke korekci „nesprávných“ rozhodnutí voliče. Dává prostor k mobilizaci mas, taktizaci, a politikaření stran a hlavně pak k mediální kampani, když se něco takzvaně nepovede. A přesně to se letos stalo. V prvním kole voleb totiž získala francouzská Národní fronta (FN) kolem 30 procent hlasů, druzí Republikáni 27 procent a socialisté prezidenta Françoise Hollanda jen 23 procent. Nastal poprask. Média Francouzské republiky i média světová bila na poplach. Demokracie je v nebezpečí! Fašismus se dere k moci! Všichni proti FN… A kampaň, vystupňovaná k hysterii přinesla výsledky.

Francouzský establishment slavně zvítězil hlasy těch odredovaných, s jointem v hubě, co je vytáhl z cofee-shopů i těch vousatých, vydolovaných z mešity

Ve druhém kole skončila FN na třetím místě s více než 28 procenty. První jsou Republikáni ve spojení s centristy se zhruba 40 procenty hlasů a druzí vládní socialisté spolupracující s dalšími levicovými stranami s asi 32 procenty. Takže tzv. „fašisti“ propadli a žádnému z třinácti krajů Francie vládnout nebudou. Uff a heuréka, soudruzi…

Ponechme elitám aspoň na chvíli jejich pocit úlevy a vítězství a rozeberme si příčiny, proč druhé kolo dopadlo jak dopadlo.

pp

Čtěte ZDE: Na prahu reality: Marine Le Penová a její „Hlavu vzhůru“! Jana z Arcu byla také „extrémistka“. Obtížný porod versus snadný potrat. Vrátí Francouzi naší civilizaci svůj dluh?

Jen aby nevyhráli LePenovci

Tou první je vyšší volební účast. Tedy mobilizace voličů. V prvním kole přišlo k urnám 49 procent oprávněných voličů, ve druhém téměř 60 procent (58,6). To, jaký segment obyvatelstva se podařilo vyburcovat dodatečně k volbám  asi přesně nezjistíme. O tom se žádné statistiky nevedou. Ale můžeme si zaspekulovat -  v prvním kole voleb získaly samostatně kandidující strany zelených a radikální levice dohromady zhruba deset procent hlasů. Komu to jejich příznivci hodili v druhém kole, aby potopili nenáviděné „fašouny“ je zřejmé. Dalším pravděpodobným rezervoárem hlasů je muslimská komunita. Podle vikipedie představuje počet Alláhových vyznavačů zhruba 10% francouzské, zhruba šestašedesátimilionové populace. A tito, v zásadě vlažní voliči, na mobilizaci proti islámofobní FN slyší.  Zvláště, když se to v mešitě vhodně podá.

Takže týden pauzy mezi jednotlivými koly využil francouzský establishment k vysmýčení všech koutů, kde by se nějaký hlas proti FN dal najít. A pak slavně zvítězil hlasy těch  odredovaných, s jointem v hubě, co je vytáhl z cofee-shopů  i těch vousatých, vydolovaných z mešity.

Druhou příčinou volební porážky FN je taktizování stran. Socialisté v krajích, kde neměli sebemenší šanci na vítězství stáhli své kandidáty a doporučili svým voličům, aby hlasovali pro kandidáta pravicových Republikánů, jen aby nevyhráli LePenovci. Tato taktika, levice, pravice, všichni jedna rodina proti Le Penové, může být z krátkodobého hlediska úspěšná, a efektivní. Z dlouhodobého je však zničující.

První na to poukázala Marine Le Penová, ve své povolební řeči: těmito volbami skončila Francie dvou stran, Socialistů a Republikánů, levice a pravice. Nyní je tu Francie národní, proti zbytku. FN proti všem ostatním.

pp

Čtěte ZDE: Paříž i Brusel obchází strach: Národní fronta Marine Le Penové jde do „evropských voleb“ s jasným plánem: Opuštění eura, omezení imigrace a obnovení suverenity Francie

Národní fronta se stává výraznou silou

Tím uhodila hřebík přímo na hlavičku. Nejen ve Francii se už létá stírá rozdíl mezi tzv. levicí a pravicí. Už i voliči z poslední vísky začínají chápat, že volbou „pravice“ či „levice“ nic podstatného ve svých životech nezmění, ani změnit nemohou. Oba, dříve nesmiřitelně soupeřící politické směry, se postupně proměnily ve dvě strany téže bezcenné, inflační euromince. Nová, dělící čára politiky a společnosti teď vede mezi orientací pro-národní a pro-nadnárodní, která je kvůli lepšímu krytí nazývána pro-evropskou. A právě tato, pro-evropská orientace, v minulých dnech ve Francii zvítězila. Nečestně a s odřenýma ušima. Prozatím. Mohou tedy proevpropské elity slavit? Myslím, že není co. Dříve či později je dostihnou důsledky vydřeného vítězství. Okamžité i dlouhodobé.

K těm okamžitým - Marine Le Penová hned po volbách prohlásila, že se Národní fronta stává výraznou silou ve většině krajských rad. Na rozdíl od socialistů, kteří v některých krajích úplně vypadli.  A Krajská rada má ve Francii docela rozsáhlé pravomoci. Týkají se zejména místní dopravy, vzdělávání a hospodářství.  Nějakou vstřícnost k jinému, cizímu, odlišnému, a nefrancouzskému, například v krajském školství lze tedy do budoucna jen těžko očekávat.

Ano, FN bude ve všech krajích v opozici. Ale z opoziční lavice (když už se vlastní program nedá dost dobře prosadit), je možné alespoň účinně blokovat největší šílenosti protivníka. A také upozorňovat lid na věci, které by mu mohly zůstat, z vůle zastupitelů, skryty.

pp

Čtěte ZDE: Pohyb už také v Německu: Alternativa pro Německo již třetí nejsilnější. V Bavorsku je šéfem strany Čech. Proč? Odpovědi na otázky Protiproudu to vysvětlují. Evropský manifest. Merkelová vydírá ostatní státy

Sluníčkový svět se bortí

Možná vyplave i leccos zajímavého. Tak jako třeba teď v sousedním Rakousku. Jde o oněch téměř 150 (náhle objevených) islámských školek, jejichž ortodoxní výchova čistě muslimského dorostu se nijak neliší od programů podobných zařízení v Pákistánu. Nebo o tu (zatím plánovanou) islámskou střední školu ve Vídni, s výukou v tureckém jazyce, financovanou z Turecka… Něco takového si v krajském školství, na něž budou dohlížet i zastupitelé z FN lze jen těžko představit.

Z dlouhodobého hlediska pak nebude dělat dobrotu (vynucené) spojenectví levice s pravicí. Vítězní Republikáni se ocitnou ve dvojím ohni. Politický instinkt velí k větší (alespoň verbální) pronárodní a protievropské orientaci, protože ta teď „letí“ a nese hlasy. Naproti tomu Socialisté a zvláště pak extrémy typu zelených, budou za svou volební podporu požadovat korekce a ústupky zcela opačným směrem.

Už teď je extrémní levice (a to celé Evropy) rozzuřená na nejvyšší míru. Její sluníčkový svět se bortí. Manipulace přestávají fungovat. Její ideje, po léta základ veřejného diskurzu, si teď občané, ano, ti pohrdaní a vysmívaní obyčejní lidé,  troufají veřejně odmítat a zpochybňovat.

pp

Čtěte ZDE: Milióntý imigrant v Německu: Angela osobností roku, jako před ní Adolf. Globální elity dobyvatele Evropy milují. Klausův manuál o migrantech: Stěhování národů, s.r.o. Zemanova výzva "Všichni k pumpám!"

Levicoví radikálové a hořící barikády

Frustrace ze ztráty dosud neotřesitelných pozic ji vede k čím dál větší agresivitě.  Stačí se podívat třeba do Německa. Levicoví radikálové, typu naší Antify, tam napadají klacky, kameny, lahvemi a pyrotechnikou nejen (pokojně) demonstrující odpůrce islamizace, ale i policisty a dokonce i hasiče, kteří přijeli hasit jimi zapálené barikády v ulicích. S takovými „spojenci“ a volebními podporovateli, pomáhej Republikánům PánBůh. O islámské komunitě pak asi nemá cenu cokoli psát.

Výsledkem nutně musí být, tak jako i jinde v Evropě, politika rozpačitého přešlapování, obcházení problémů a politicky korektního mlžení v situacích, které vyžadují rázné a jednoznačné slovo. Taková politika ovšem ještě nikomu body nepřinesla.

Navíc obě vedoucí osobnosti „vítězů“ také nejsou žádnou výhrou. Hollande už teď požívá pověsti slabocha a nejneúspěšnějšího presidenta Francie všech dob, Sarkozy, s charismatem kuřete na klíček, je pak vnímán jako „ten minulý“, president který neuspěl. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. A ani na pravici, ani na levici se nikde, široko daleko, nerýsuje žádná nová tvář s přesvědčivým programem, která by novými nápady mohla jejich ojeté, klopýtající politice dodat nový švih a přitažlivý šmrnc.

Dalším faktorem, oslabujícím do budoucna „standardní“ politickou scénu je dlouhodobé opomíjení elektorátu tradiční levice.  Dělníka a zaměstnance. Ve Francii, tak jako i jinde v Evropě, se totiž v posledních dvaceti letech zcela prosadila  tzv. moderní nebo kulturní levice. Ta už se neopírá o „vykořisťované“ dělníky a zaměstnance.  Kdepak. Středem jejího zájmu jsou ti „jiní“. Menšiny, barevní, muslimové a  homosexuálové. A levicový elektorát se díky tomu dost radikálně proměnil. Už ne zaměstnanec z fabriky, ale intelektuál a umělec. Hipster, vyplňující excelové tabulky v nějakém zahraničním nadnárodním konsorciu. Dělník a zaměstnanec zůstali bezprizorní. Z jisté setrvačnosti ještě volí levici, ale čím dál více remcají a bezradně přešlapují. Tak, jako kdysi v Americe za Reaganových dob. A tyto hlasy pracujících, chudnoucích a opomíjených, které kdysi paradoxně pomohly pravicovému Reaganovi do sedla se teď začínají zvolna přelévat k FN.

Ovšem zdaleka nejtragičtějším signálem (pro budoucnost Socialistů i Republikánů)  je ústřední,  do očí bijící poselství těchto voleb, které se dá shrnout takto – je jedno, komu z „tradičních“ to hodíš, ty hloupý voliči. My, velcí chlapci, co spolu mluvíme, se vždy nějak dohodneme. Cukej se, vyskakuj, můžeš i demonstrovat. Ale my tě potřebujeme jen na chvíli, u té urny. Pak už si jedeme dál po svém….. Více už pro diskreditaci svých stran a stávajícího politického systému Sarkozy s Hollandem udělat nemohli.

Čtěte ZDE: Merkelová a Hollande - novodobí šafáři: Používají migranty jako zbraň. Konečný cíl - nová rasa. Svěrací kazajka národů praská. Kolik švů zbývá k výbuchu? Znovu na Albertov

Skutečným vítězem je Marine Le Penová

Proto je, ať už si elity myslí cokoli, skutečným vítězem klání o Francii Marine Le Penová. Všechna současná i budoucí opatření „vítězných“ Republikánů, namířená proti teroristům, proti radikálním imámům, proti saláfistickým mešitám a proti vyloučeným cizineckým lokalitám může hlasitě komentovat slovy: my vám přece tohle říkáme už léta. Všechny proevpropské, probruselské a proněmecké ústupky, které si vynutí Socialisti, může komentovat stejně hlasitě: jen se podívejte, co dělají.

Její strana posílila. A sílit bude i nadále, jako jediná věrohodná alternativa proti „systému“, který čím dál více voličů shledává nesnesitelným, nepřátelským a hlavně nereformovatelným.

Ano, pro letošek je dobojováno. Francouzi si zvolili. Další klání, tentokrát presidentské, bude až za rok. Francii čeká ještě nejméně rok plíživé islamizace země,  další rok poklonkování Německu a USA,  další rok vstřícnosti k nápadům Bruselu. Ještě jeden rok darovali elitám, na prosazení jejich šílených plánů. Od islámské invaze až k přijetí TTIP.

Protentokrát to ještě nevyšlo. Ale hrozny hněvu dozrávají na vinicích celé Evropy a čas sklizně se blíží.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního politruka? Spát a vstávat ve strachu. Kolik vyfasujete za schvalování atentátu? V listopadu uvidíme, zač je demokracie loket

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního...

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky