Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Americké dilema: Spustit další mezinárodní krizi - tentokrát s Čínou? Bojovat o ostrov, na který USA nemají nárok? Peking jedná stejně jako Washington - tak čemu se divíme?

Americké dilema: Spustit další mezinárodní krizi - tentokrát s Čínou? Bojovat o ostrov, na který USA nemají nárok? Peking jedná stejně jako Washington - tak čemu se divíme?

6. 11. 2015

Tisk článku

Patrick Joseph Buchanan , někdejší kandidát na amerického prezidenta za republikány a slavný konzervativní komentátor, varuje před choutkami Obamovy administrativy angažovat se v souboji o maličký ostrov, jenž se může stát příčinou další mezinárodní krize

Se dvěma čínskými bitevníky v závěsu vplul americký raketový křižník USS Lassen do dvanáctimílového pásma kolem atolu Subi, umělého ostrova, který Čína považuje za své státní území. Peking protestoval. Atol Subi a souostroví Spratly v Jihočínském moři - jímž proudí polovina světového námořního obchodu - jsou asi tak naše, jako jsou Aleuty vaše, vzkázala Čína Spojeným státům.

Pat Buchanan

Pat Buchanan

Jde o víc, než se zdá

Nároky Pekingu zpochybnil Vietnam, Malajsie, Brunej, Filipíny a Taiwan. Zatímco ale Hanoi i Manila některé ostrůvky okupovaly a vztyčily na nich stavby na podporu vlastních tvrzení, čínský přístup je daleko agresívnější. Skály a skaliska okupovaly vojenské jednotky, vybagrovaly je a rozšířily v umělé ostrovy, které opevnily, postavily na nich radary a právě čile staví letiště a přístavy.

Co Číňané chtějí, je celkem jasné: Nasytili se a ztloustli z přebytku obchodní bilance se Spojenými státy - a teď hodlají svou ekonomickou moc přetavit do síly vojenské. Chtějí dominovat jihovýchodní Asii a okolním mořím.

Naše bitevníky prý nejsou vítány ve Žlutém moři a Taiwanské úžině. Peking si také dělá nárok na ostrovy Senkaku, které okupuje Japonsko a jejichž držení má zajištěno bilaterální smlouvou s USA. A není se co divit. Nejenže je Jihočínské moře jednou z nejdůležitějších námořních dopravních tepen světa, ale ryby v něm plující mohou uživit celé národy - a jeho dno ukrývá obrovité zásoby plynu a ropy.

A kdo vlastní ony nepatrné ostrůvky na jeho okraji, vlastní celé moře.

pp

Čzěte ZDE: Obří kráter a smrtící tlaková vlna: Byl výbuch v Tchien-ťinu čínským 11. zářím? Výstřel v měnové válce. Kinetické varování z Pentagonu? Temná tušení čínských disidentů. Prozíravá cesta prezidenta Zemana do Pekingu

Čtěte ZDE: Pravý americký patriot: Kvůli svým světovládným ambicím zkrachujeme. Naše mládež je bez budoucnosti. Čína drží USA pod krkem. Třeštění po planetárním impériu zabrání jen nová vlna vlastenectví. Ten den přijde brzy

Imperiální metoda made in USA

Kromě toho, svět se změnil od dob, kdy Eisenhower vyhrožoval, že bude bránit ostrůvky Quemoy a Matsu jadernými zbraněmi - a kdy Bill Clinton poslal dvě flotily amerických křižníků skrz Taiwanskou úžinu. Teď stačí, abychom poslali jedinou loď do dvanáctimílové zóny k útesu, který se donedávna nacházel při přílivu pod hladinou - a máme na krku malér. 

Co Čína dělá, je ovšem docela snadno pochopitelné: Napodobuje Spojené státy i metody, kterými se  Amerika stala imperiální velmocí.

Poté, co jsme vyhnali Španěly z Kuby v roce 1898 jsme anektovali Portoriko a Havajské ostrovy, kde američtí osadníci sesadili z trůnu místní královnu, pak připojili ostrovy Wake a Guam a anektovali Filipíny. Podrobení filipínského lidu si vyžádalo tříletou válku a tisíce mrtvých příslušníků námořnictva.

A reakce prezidenta McKinleyho, když se dozvěděl, že naše asijská švadrona dobyla ostrovy? “Když jsme dostali telegram od admirála Deweyho, který hovořil o převzetí moci na Filipínách, našel jsem si je na glóbusu. Nebyl jsem sto ty zatracené ostrovy trefit ani s tolerancí dva tisíce mil.” 

pp

Čtěte ZDE: Světová ekonomika na hliněných nohou: Zachrání Řecko Čína? EU sklízí bouři, kterou zasela zavedením eura. Rozdíl mezi bankovními machinacemi ČLR a USA? Nula. Krach na dosah

Čtěte ZDE: „Utajený“ summit tří: Protiváha Americe i NATO. Sankce jako šance Ruska na změnu světových poměrů. Pojedeme čínským rychlovlakem? A což takhle zakroutit dolaru krkem?

Pár vážných otázek

V roce 1944 generál McArthur, jehož otec pomáhal rozdrtit filipínský odpor, ostrovy znovu dobyl na Japonsku, jež je okupovalo po Pearl Harboru.

Na konci studené války nicméně Manila nařídila Spojeným státům vypadnout z Clarkovy letecké základny a námořní základny v Subic Bay. Učinili jsme žádané. Teď po nás naši filipínští přátelé chtějí, abychom za ně prozměnu bojovali s Čínou. Stejně, jako to chtějí vietnamští komunističtí předáci z Hanoje.

Než se vložíme mezi ně všechny, než zjistíme, že jsme uprostřed vzdušné války nebo námořních potyček s Čínou, měli bychom si proto sami sobě položit pár vážných otázek.

Především: Je toto náš problém? Vždyť nemáme sebemenší nárok ani na ostrovy Spratly, ani Paracel. Přitom všichni, kteří si je nárokují, mají stovky let staré mapy, které údajně podporují jejich nárok. 

Máme nějaký životně důležitý zájem v oblasti kromě uchování svobodného moře?

Pokud jsou tyto ostrůvky skutečně čínským územím, pak má Čína stejné právo budovat na nich letecké a námořní základny, jako my budovat totéž na Aleutech, Havaji, Wake a Guamu. Co chceme dosáhnout tím, že dopravíme americké bitevníky do oblasti, kterou Čína považuje za své teritoriální vody? Další zbytečnou mezinárodní krizi?

pp

Čtěte ZDE: Válka o dolar jde do finále: Události v Hongkongu jako přes kopírák z kyjevského scénáře. Peking varuje USA. Rusko a Čína jdou po „zlaté“ hedvábné stezce. Juan už nic nezastaví?

Čtěte ZDE: Putinova zlatá past: Had požírá svůj vlastní ocas. Zlikviduje Rusko a Čína petrodolar? Umělé snížení cen je sebevražedné. A co se stane, až Západ nebude mít čím platit?

Nezahrávejme si

Bitevníky z americké Sedmé flotily jsou lepší, než ty, jimiž disponuje čínské námořnictvo. Jenže Čína má víc ponorek, křižníků, fregat i raketových člunů, plus rozsáhlý arzenál pozemních raket, které mohou zasáhnout lodě na obrovské vzdálenosti.

Ve stále nacionalističtější Číně by prezident Xi Jinping neustál, pokud by z čínských nároků slevil, nebo nechal rozpadnout to, co Čína dosud v Jihočínském moři vybudovala. Prezident Xi vypadá, že není o nic méně připraven bránit zájmy své země, než prezident Vladimír Putin.   

Kdyby Spojené státy pokračovaly v přeletech nebo námořním zasahování do teritoriálních vod, na které si Čína dělá nárok, celá situace zcela jistě skončí divokým střetem, jako se to stalo v roce 2001 u Chaj-nanu. Jenže - co potom?

Čína má dnes dost svých vlastních problémů. Její sousedé se jí bojí a nedůvěřují jí. Ekonomika přestává růst tak dynamicky jako dosud. A Komunistickou stranu decimují čistky a rozbujelá korupce.

Pokud skutečně věříme, že nastává Druhé století Ameriky, že čas je na naší straně, a že komunimus je jen mrtvou doktrínou, měli bychom se vyhnout střetům a svou opozici vůči Pekingu projevit - pokud to bude skutečně třeba - tím, že uvalíme clo na veškeré čínské zboží.

Takovému vzkazu by čínští oligarchové porozuměli. 

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Britové volí již dnes: Včera ovace v Londýně pro Klause! Mluví totiž jasně. Parlament plný zbabělců a ponížená Británie. Na scénu přichází Železná Ann. Brexitoví přátelé, nezklamte nás! Farage opět zvítězí!

Britové volí již dnes: Včera ovace v Londýně pro Klause! Mluví totiž jasně. Parlament...

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního politruka? Spát a vstávat ve strachu. Kolik vyfasujete za schvalování atentátu? V listopadu uvidíme, zač je demokracie loket

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky