Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Jak se dělá protiruská propaganda v Británii: Lhát je pracné. Tajemství Putinovy popularity je prosté - Rusové se mají lépe. Proč počet chudých v Americe stoupá a v Rusku klesá?

Jak se dělá protiruská propaganda v Británii: Lhát je pracné. Tajemství Putinovy popularity je prosté - Rusové se mají lépe. Proč počet chudých v Americe stoupá a v Rusku klesá?

5. 8. 2015

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší pečlivou analýzu, která odhaluje mechanismus polopravd a lží, na jehož křehkých základech je postavena „informační válka“ západní propagandy (nejen) proti Vladimíru Putinovi

Vladimír Putin je v Rusku velmi populární – o tom není sporu. Vyhrál troje prezidentské volby během posledních patnácti let a momentálně se těší oblibě zhruba stejné, jako Franklin Delano Roosevelt den po Pearl Harboru nebo Bush mladší 12. září 2001.

PP

Tato jednoduchá pravda je však  pro mainstreamová média – a speciálně pro britský deník The Guardian – pravdou velmi nepříjemnou. Jako by byla jedním z kruhů, které se tvrdošíjně odmítají přes snahu mediální propagandy přeměnit samovolně ve čtverce.

Nebezpečné nástrahy - prostá fakta

Ostatně, v království korporátních médií jsou fakta jen čímsi jako kolíky v zemi – sporadicky rozesetými, komickými překážkami, o které lze leda zakopnout, případně si o ně rozbít ústa a vypadat poněkud bláznivě. Faktům je nejlepší se vyhnout. Bohužel – nebo naštěstí – některým faktům se vyhnout nejde. A v takových případech, pokud jsou fata vykolíkována příliš hustě a údery do pečlivě zachovávané "seriózní" tváře jsou otravně časté, je taktika jiná: interpretovat je. Obejít je pomocí kluzkých slov. Nebo – si rovnou vymyslet fakta úplně nová.

A přesně to dělá (nejen) Guardian.

Grafy jako zástěrka

V tomto překrásném, skutečně mistrovském článku například vysvětluje „nevysvětlitelnou“ Putinovu popularitu. Kupodivu ne obvyklým způsobem, který tvrdí, že Putin je úplně jako Hitler, protože Hitler byl také populární. Našel si novou taktiku: grafy. Spousty, spousty grafů. Podívejme se na ně:

Obrázek

Pokles chudoby v Rusku za Putinovy vlády

Pokles počtu vražd za vlády Vladiímra Putina

Obrázek3

Průměrná délka života v Rusku 2000 a 2012 dle Světové banky

Tedy – za Putinovy vlády poklesla chudoba, poklesla zločinnost, zvýšily se příjmy i průměrný věk obyvatelstva. Zkrátka a jednoduše – Putin zlepšil a usnadnil Rusům život. To říká prvních několik ze všech těch rozkošných grafů. Ale pak přijde velké „ALE“. Nejprve v podobě velké a oblíbené lži o zotavení ruské ekonomiky:

Prosperitu udržují ceny ropy.

Přečtěte si a dobře zapamatujte tuto jednoduchou větu. Najdete ji téměř v kterékoli diskusi o vzestupu ruské ekonomiky. Je v zásadě naprosto bezvýznamná, jen se využívá k zamlžení jinak jasné situace. Rusko na nohy nepostavily vyšší ceny ropy – ale to, jak peníze za ni získané utratilo.

Spojené státy americké také mají rezervy ropy – a přitom od roku 2000 každoročně stoupá procento Američanů, žijících pod hranicí chudoby.

Kdyby Putinova vláda nenapravila alespoň část ze škod „oligarchizace“, odehrávající se za Jelcina, kdyby znovu nezískala kontrolu nad nerostnými zdroji, pak by žádný běžný občan Ruska příjemné dopady vyšších cen ropy nepocítil. Celých těch sto dolarů, které se platily za barel, by namísto toho šlo do speciálního fondu Michaila Chodorkovského, sloužícího k nákupu nové jachty pro jeho psa.

Korupce z dílny Světové banky

No, a pak následuje tenhle graf. Jen se na něj podívejte! Vždyť ta křivka klesá! Rusko padá na chvost společnosti... Není to strašné?!

Obrázek 4

Ani ne. Tento konkrétní graf ukazuje míru korupce. Od roku 2001 zjevně Rusko spadlo v žebříčku "čistých" ze 79. na 136. pozici. Zajímavá „poznámka pod čarou“: v roce 2001 se uvedené údaje uváděly jen u 91 zemí, zatímco minulý rok u 175, což v praxi znamená, že se Rusko posunulo kamsi zhruba ze třináctého percentilu na dvacátý třetí. To je shodou okolností docela zlepšení – nebo by mohlo být. Vzhledem k tomu, že systém hodnocení je úplně jiný, je velmi těžké výsledky vůbec porovnat. Jiné sady dat, jiná kritéria hodnocení a blíže neznámá metodologie činí z tohoto grafu naprostý blábol – což se Guardian samozřejmě neobtěžuje zmínit.

Koneckonců už celý graf od začátku je k ničemu, neboť problematiku zastřešuje naprostá fraška, kterou je „měření“ korupce Transparency International, totiž její obdivuhodně netransparentní „index vnímání korupce“ (Corruption Perception Index, CPI). Měření, které si klade za cíl určit, jak velká míra korupce je v tom kterém státě, pomocí toho, jak moc je „vnímán“ veřejný sektor jako zkorumpovaný.

Kým a jak přesně je „vnímán“, jsme se samozřejmě nikdy nedozvěděli a nedozvíme. Víme jen, že kdosi, kdesi si „myslí“, že některé země se „jeví být více korupčním prostředím“ než jiné. Transparency International, nevládka, založená a udržovaná v provozu bývalými zaměstnanci Světové banky, je ve sktutečnosti sama zralá na důkladné prověření – asi takové, jaké stránka BlackCatte nedávno dopřála „clicktivistické“ internetové organizaci Avaaz.

PP koláž

Čtěte ZDE: Odborník žasne, laik už chápe: Do Prahy dorazila další posila v boji s korupcí. Tuzemští „aktivisté“ vítají křišťálově čisté dolárky. Skončí Ivo Rittig v americkém Guantánamu?

Výroba mýtu o zlém Vladimírovi

Ovšem tvrzení, že se „Rusko stalo jednou z nejzkorumpovanějších zemí světa“ – mimoto, že podpořen téměř neexistující vahou CPI – je také podpořen slavnou „zprávou“ o korupci kolem olympijských her v Soči, sepsanou mezitím zvěčnělým Borisem Němcovem. Pan Němcov musel být skutečně expertem na korupci, protože pracoval pod prezidentem Jelcinem.

Tvrzení jeho zprávy  o tom, že olympiáda v Soči byla „nejdražší v historii“ a „úplatky tvořily asi 30 milionů dolarů“ jsou ale tak absurdně nadhodnocená, že dokonce i Washingtom Post musel ke svému vlastnímu zoufalství uznate, že čísla jsou zřejmě kompletně špatná. Guardian ovšem nic z toho nezmiňuje, prostě jen tvrzení opakuje, aniž se ptá po jejich pravdivosti, a dovádí tak do důsledků nyní obvyklou  novinářskou praxi, v níž vzniká jakási mytologie z nepotvrzených zpráv.

Koneckonců, podíváme-li se na celý problém racionálníma očima, ani na základní rovině nedává tato informace smysl. Prostě není možné snížit chudobu o 66%, zvýšit důchody, stejně jako průměrnou mzdu, snížit nezaměstnanost, obnovit selhávající infrastrukturu – a přitom stále zvyšovat korupci.  Zkorumpované státy jsou obvykle ty, které se nacházejí na sestupné spirále, nerostou. Podívejte se na Ukrajinu dnešních dní či Jelcinovo Rusko. To je skutečná korupce: korupce, která stát vyžere zevnitř a zanechá jen tenkou slupku, jež se následně zhroutí do sebe a následuje chaos.

Falešný exodus přes dno Baltu

Ale pravděpodobně nejflagrantnější nepoctivost spáchal Guardian tímto grafem, ukazujícím emigraci:

Obrázek 5

Emigrace z Ruska - zdroj - Rosstat

Kdokoli se na něj podívá, řekl by, že se odehrává masívní útěk Rusů z Ruska. Číslo je zjevně v posledních pěti letech o 500% vyšší. Panečku, to už je hodně ruských emigrantů. Exodus biblických rozměrů.  Možná, že Gary Kasparov rozdělí Balt vedví a odvede všechny „hodné“ Rusy do vlahé náruče svobodné a demokratické Evropy…

Specificky se v támci tohoto takzvaného trendu hovoří o „odlivu mozků“ – všichni mladí, inteligentní Rusové prý ablí kufry a prchají přes ostnatý drát, aby si vybudovali novou existenci v západní Evropě. Toto, podle Guardianu, je důsledkem „drsného politického klimatu“ v zemi, kde Putin „rozdrtil nevládní organizace“.

Jenže, jak vysvětluje Mark Adomanis v časopise Forbes – tohle prostě a jednoduše není pravda. Je to mýtus. Od časů vlády prezidenta Jelcina emigrace exponenciálně klesla. A ač se skok z 36 774 emigrantů na 122 751 zdá veliký, rozdíl je docela jednoduše vysvětlen na stránkách OECD – takto:

Dramatický nárůst je částečně způsoben změnou metodologie, kterou Rosstat uskutečnil v roce 2011. Rosstat nyní jako „emigranty“ uvádí i osoby, registrované a pobývající v určité lokalitě po devět měsíců či více, spolu s tradičně uváděnými emigranty, kteří se přihlásili k trvalému pobytu. Dočasně pobývající osoby jsou rovněž registrovány jako emigranti již v okamžiku, kdy uplyne povolení k dočasnému pobytu.

Je Británie nedemokratická?

A dokonce i kdyby nebylo změny metodologie – oněch 186 382 lidí, kteří opustili Rusko minulý rok, je číslo jen o málo větší než číslo, udávající počet osob, které ve stejném období opustily Británii – přičemž Rusko má oproti Británii více než dvojnásobný počet obyvatel.

A možná nejpodlejší manipulaci obsahuje jediná krátká řádka: „Celková migrace se udržuje v černých číslech.“ Žádný hezký graf ji samozřejmě nedoprovází. Není totiž nutné zdůrazňovat, že Rusko má druhou nejvyšší míru imigrace na světě a  od roku 2010 do něj přibylo 1,1 milionu imigrantů.  

Tvrzení pro silný žaludek

Celkově jde prostě o docela standardní nepoctivost z dílny Guardianu – tentokrát ovšem s množstvím lákavě vypadajících grafů. Jinak obsahuje jen dvojsmyslné formulace a obvinění a velmi málo faktů. Vezměme si třeba tyto věty:

„Putin si už odbyl dvě prezidentská období (2000-2008) a letech 2008-12 se stal premiérem, aby obešel ústavní omezení týkající se volitelnosti. Do prezidentského úřadu se vrátil v roce 2012, doprovázen protesty.

To už chce pořádně silný žaludek a motivaci, abyste popsali úspěšnou prezidentskou kampaň a znovuzvolení jako návrat k moci „doprovázený protesty“. Aby toto tvrzení podpořili zdravou dávkou narcismu, pánové z Guardianu citují jako doklad oněch protestů svůj vlastní článek. Tenhle. Guardianu je zjevně těch padesát milionů lidí, kteří pro Putina hlasovali, méně, než těch pár tisíc, kteří protestovali v ulicích Moskvy. Proč? Protože "demokracie".

PP koláž

Čtěte ZDE: Neziskovky a vláda – versus lid naší země: Kdo k nám tlačí „uprchlíky“? Platí si Německo a Brusel zdejší Pátou kolonu? Luxusní život z našich daní. V čím zájmu?

Legrační pokus o důkaz

Článek také dále tvrdí:

Protože se internet stal přístavem disidentů, vláda pronásleduje společnosti, provozující sociální média, i jejich uživatele.

… a jako důkaz citují – další článek Guardianu. Dva roky starý. Jeho titulek zní „Obavy o svobodný internet: Ruští vyšetřovatelé prohledávají ústředí provozovatele sociální sítě“. Takže důkaz „pronásledování“ internetových společností jsou „obavy“ z pronásledování internetových společností. Vyslovené před dvěma lety. Guardianem. Že to za důkaz jakési stalinské internetové čistky považuje zrovna redakce novin, které se nechaly pouhý měsíc předtím donutit vládou k tomu, aby demonstrativně zničily harddisky, na nichž byly předtím uloženy informace „leaknuté“ Edwardem Snowdenem z NSA, je více než legrační.

A v šíleném pokusu vysvětlit jinak zjevně nevysvětlitelný fakt, totiž že politik, který zlepšil život lidem ve své zemi, je populární, uchyluje se Guardian k cestě nejmenšího odporu: Za Putinovou popularitou podle nich stojí jeho kontrola ruských médií. V důsledku tak vládne impériu živoucích zombií s vymytými mozky, takže je samozřejmě populární.

Guardianu samozřejmě nevadí, že to není pravda. Nevadí mu ani to, že za Putina Rusko evidentně  povstalo z okraje propasti, do níž padají selhavší státy.

Pravda v utajení

Pointou pochopitelně je, že Gaurdian pravdu říci nesmí. Tedy její podstatnou část. A tak kdesi uprostřed  článku nenápadně pohřbí jeden maličký fakt:

„Když se Putin dostal k moci, žilo pod hranicí chudoby 29% Rusů. V roce 2013 to podle statistik bylo 11%.“

Celý zbytek článku jsou vlastně pokusy, jak toto jednoduché číslo vysvětlit, obejít nebo zmenšit jeho dopad na čtenáře pomocí různých obvinění. Proč? Guardian je bohužel součístí mašinerie, jejíž cílem je, aby její publikum Putina nesnášelo z nepravdivého důvodu – zatímco  „oni“ sami (jak si myslí) jej nesnáší z toho pravého.

Když už tak chtějí činit, měli by tedy větu „snížil chudobu, jenže…“ alespoň nahradit poctivějším „snížil chudobu, a…“. Jenže to neudělají. Podstata problému je totiž ta, že korporátní média a jejich političtí spojenci nesnášejí Putina nikoli přesto, že tento pozitivní vývoj v Rusku vývoj nastartoval, ale právě proto.

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Britové volí již dnes: Včera ovace v Londýně pro Klause! Mluví totiž jasně. Parlament plný zbabělců a ponížená Británie. Na scénu přichází Železná Ann. Brexitoví přátelé, nezklamte nás! Farage opět zvítězí!

Britové volí již dnes: Včera ovace v Londýně pro Klause! Mluví totiž jasně. Parlament...

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního politruka? Spát a vstávat ve strachu. Kolik vyfasujete za schvalování atentátu? V listopadu uvidíme, zač je demokracie loket

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky