Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Obří objev i skandál: Neznámá hra

Obří objev i skandál: Neznámá hra "Dojíždění" měla tento týden světovou premiéru. Zaorálek otřásl Moskvou. Z kulhání je plazení. Ruský velvyslanec nesmí v Bruselu do kantýny

3. 6. 2015

Tisk článku

Petr Hájek se zamýšlí nad hrdinstvím našich politiků chrabře bojujících staré války a s využitím textu Lubomíra Kvapila dochází k překvapivým zjištěním

Stala se fantastická věc! Český ministr zahraničí se postavil Moskvě! Kdo nevěří, ať tam běží! Lubomír Zaorálek pozval si ruského velvyslance na kobereček. Klekl na něj a nepustil, dokud mu nevysvětlil, proč se v jednom celovečerním dokumentu televizní stanice Rosia 1 několik minut mluvilo o Československu jinak, než si přejeme. Lhali prý o jedné historické epizodě naší země.

 pp

A to, pozor, není všechno. Odvážný ministr chtěl také vědět, z jakých důvodů čtveřice nejzábavnějších antiruských tajtrlíků už nedostane vízum k návštěvě země, o jejíž současnosti i minulosti tak statečně lžou (nejen) v televizi ČT. A o prezidentovi velvyslancovy země veřejně vykřikují, že by měl být svržen. Kde mají čerpat inspiraci ke svým kreacím, pokud si nebudou smět zajet do Moskvy pro embargovanou vodku Jelcin? Je to přece jejich lidské právo!

Ano, občané, takový chlapík je ten náš ministr! Je totiž vzdělanec. V sedmdesátých letech vystudoval v Brně obor marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie, takže mu nikdo nemůže věšet bulíky na nos. Ví, že v Rusku je nyní kapitalismus, což je z hlediska socialistické Evropské unie nepřípustné. Moskva se pod jeho otázkami otřásla a už se prý mluví o návratu Michajla Gorbačova, který opět zahájí perestrojku podle vzoru československých "osmašedesátníků". Alespoň to hlásilo rádio Jerevan.

To nás ovšem vedlo k přece jen jisté obezřetnosti. Po důkladném studiu celého mezinárodního skandálu jsme dospěli k překvapivému zjištění, že jde o realizaci dosud neuvedené hry Václava Havla Dojíždění: Je naprosto absurdní, o ničem, vychází z premisy, že divák je tupec – ale zato má velký světový ohlas, přičemž pozorovatel si musí myslet, že recenzenti na Západě se buďto zbláznili, nebo jsou podplacení či přímo součástí scénáře.

Shrňme si to:

a) Mnoha politickým a byznysovým ruským osobnostem před řadou měsíců zakázaly Spojené státy a Evropská unie vstup do svých zemí a mnohým z nich navíc „zmrazily“ peníze v bankách. Nikoli proto, že by potrestaní denně uráželi jejich politické představitele, nebo mluvili o tom, že v daných zemích je nutno svrhnout prezidenta a změnit politický systém, ale protože jsou to Rusové. Důvodem byla geniální úvaha, že dotyčné osobnosti se kvůli tomu pořádně namíchnou a začnou tlačit na prezidenta Putina, aby změnil politickou linii Ruska tak, aby odpovídala zájmům Západu.

Rusko nyní po několika měsících učinilo v podstatě zrcadlově totéž. Asi jediná smysluplná neznámá je otázka, proč s tím tak dlouho otálelo. A výbuch byl na světě: Evropská unie žádá vysvětlení (!) seznamu „nežádoucích osob“. Těsně před tím se naopak rozčilovala, že některým západním politikům – zvláště těm, kteří poměrně nezakrytě jezdí do Moskvy organizovat a platit místní Pátou kolonu – je znemožněno navštěvovat Rusko, aniž Západ tuší, kdo to je. Prý aby se nemohlo stát, že politik přiletí, nedostane vízum – a zase maže zpátky. Tak nyní seznam přišel - a je opět zle. Dvojitě slepá situace. Jako pořád.

Odveta

Šéf „bruselské žvanírny národů, Němec Martin Schulz, slavnostně vyhlásil, že velvyslanec Ruska při Evropské unii Vladimir Čižov bude mít v důsledku protisankcí omezený vstup do sídla Evropského parlamentu. Neujasnil, zda to znamená, že nesmí do kantýny nebo na toalety. Šeptanda říká, že Schulze zvlášť rozčílilo, že na „černý seznam“ se dostal také šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernt Posselt.

Evropský parlament prý rovněž zastavuje činnost v komisi pro parlamentní spolupráci EU-Rusko (jako kdyby před tím nějaká činnost byla). Spravedlivý bruselský lid rozhořčilo, že ti, kterých se kontrasankce týkají, nedostali možnost se bránit či odvolat. Rusové z euro-amerického „black listu“ snad dostali právo na „odvolání“? Jenže to samozřejmě nelze srovnávat – Evropany, Nadlidi, s nějakými špinavými Rusy... Kam bychom to měli okna?

A největší fór na konec: Restrikce ze strany Evropského parlamentu prý potrvají tak dlouho, dokud Kreml "černou listinu" nezruší. Je to přesně jako v tom vtipu z osmašedesátého: Tchoř vleze do zajíčkovy nory a začuchá: Zajíčku, hrozně to tu smrdí. A já se odtud nehnu, dokud tady ten smrad bude.

Á propos ten osmašedesátý

Mnoho lidí neví, že v ruské státní televizi žádný film o osmašedesátém neběžel. Šlo o hodinový dokument, který vycházel z odtajněných materiálů někdejší Varšavské smlouvy.

Mimochodem právě proběhlo výročí likvidace tohoto sovětského vojenského paktu. Nikdo je nepřipomínal. Asi že by by se těžko ubránil vzpomínce na požadavek posvátného majitele pražského ruzyňského letiště, předtím československého a českého prezidenta. Ten jak známo požadoval zrušení obou vojenských seskupení – tedy i NATO – současně. Pak NA TO po první cestě do Ameriky... tak nějak zapomněl.

V dotyčném filmu bylo sovětské invazi států Varšavské smlouvy věnováno sotva pět minut. Prakticky nikdo tady onen film neviděl, zato všichni vědí, že jde o skandál, nebo o "novinářskou lež", slovy prezidenta Zemana. Přitom české mystifikace o Pražském jaru – jak se dodnes nazývá palácová revolta jednoho křídla vládnoucí komunistické strany proti druhému – jsou také ukázkové. Navzdory tomu, že si ty události prožité na vlastní kůži někteří ještě pamatujeme. Například střelba na Národní muzeum byla dodnes pokládána za nevysvětlitelnou. Film nějaké vysvětlení nabízí. Možná nesmyslné, možná ne. Na principu to ale nic nemění.

Všichni tři postsovětští prezidenti (jako šéfové následnického státu po Sovětském svazu) se několikrát za invazi v roce 1968 omluvili. Kdyby měl být český velvyslanec v Moskvě povoláván na ministerstvo zahraničí vždy, když Česká televize mystifikuje o současném Rusku či někdejším Sovětském svazu, ministr Lavrov by musel sedět na ministerstvu téměř každý den.

A co říci k naší části „seznamu nežádoucích“? Třeba to, co o tom poznamenává Lubomír Kvapil.

Lubmír Kvapil: Z kulhání se stává plazení

Pánové Ženíšek, Füle, Schwarzenberg a Štětina se ocitli tento týden na seznamu osob, kterým Rusko zakazuje vstup na své území.

Pánové okamžitě využili této příležitosti a vrhli se do světla reflektorů, přesněji ke sdělovacím prostředkům, aby mohli ze sebe udělat hrdiny a mučedníky. Dokonce i jindy unavený kníže je najednou velmi aktivní, a ani sobotní den, kdy knížata většinou odpočívají a spí, ho nezastavil před tím, aby se mohl pochválit, jak je dobrý politik.

Všichni shodně tvrdí, že je to důkaz toho, že dělají svou práci poctivě a správně.  O té práci by se dalo diskutovat, zvláště u pana Schwarzenberga, který je nejvíce absentujícím poslancem.

Pan Füle, který v 80. letech úspěšně studoval na institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a do roku 1989 byl členem KSČ, se jistě také cítí právem oceněn za svou práci. Tento reprezentant mnohokabátníků se nyní převlékl do kabátu zvaného Evropské hodnoty. Zřejmě jde o podobné hodnoty, které vyznával tehdy v Moskvě. Jen se jinak jmenují, ale na svazáka si hraje dále.

O panu Štětinovi už netřeba psát, to je figura hodná televizního kabaretu. Také bývalý komunista a milovník válečných konfliktů. Jeho neustálé výzvy k otevřené válce proti Rusku a pořádání nových Majdanů proti prezidentovi zavánějí už trochu šílenstvím. Takže v jeho případě jde také o ocenění jeho práce. Nu a pan Ženíšek, to je takový pan podržtaška pana knížete z TOP 09. Zkrátka hujerovec typu, co nestihne Kalousek, stihnu já. Takoví lidé byli nejvíce oceňováni v minulých režimech a platí to i pro dnešní dobu.

Panoptikum českých politiků

Tohle panoptikum českých politiků se tedy do Ruska na nějakou dobu nepodívá, stejně jako i jiní politici z Evropy, mezi nimi i Bernd Posselt, šéf sudetoněmeckého Landsmanšaftu, u kterého to jistě také znamená, že svou práci dělá dobře. O tom u nás víme své.

Mělo by se také připomenout, že jde o reakci na věc, kterou ovšem začala Evropská unie a USA. Tyto dva velké spolky přišly jako první se seznamem nežádoucích osob z Ruska a uvalením sankcí. Z logiky věci by tedy mohlo plynout, že snad i tito nežádoucí lidé z Ruska dělají svou práci dobře.

Média už opět začala hrát svou hru s takzvanými osobnostmi a politiky, že toto si Rusko dovolit nesmí a má přijít nějaká reakce. Zajímavé, takže USA a EU si to mohou dovolit, ale Rusko ne. Tato logika trochu pokulhává. A obávám se, že z kulhání se stává plazení.

Plazení se před někým nebo do někoho, to už si vyberte sami.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

V Sýrii opět horko: Chystá se raketový úder? Další falešné obvinění Asada z chemického útoku. Jak rozeštvat Rusko s Tureckem? Kam vlastně pluje Abraham Lincoln? Bude testování ruských protiraketových systémů?

V Sýrii opět horko: Chystá se raketový úder? Další falešné obvinění Asada z chemického...

Nevinné děti: Známý nástroj bolševiků k manipulaci dospělých. Kdo stojí za loutkou Gretou Thunbergovou? Deep State v akci pod falešnou vlajkou. Vzdělání je zbytečné? Jak zničit svět? Strašil už Gretin pradědek

Nevinné děti: Známý nástroj bolševiků k manipulaci dospělých. Kdo stojí za loutkou Gretou...

NEJČTENĚJŠÍ

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache odhaluje víc, než by její autoři chtěli. Druhý plán celé provokace. Testují si nás. Otestujme si je: Hoďme to Okamurovi!

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky