Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Nečesaný, Nečas a naondulovaná „spravedlnost“: Nedotknutelným dovoleno vše? Kolik lidí právě teď sedí neprávem? Nový zákon vezme poslední šanci.  Docent Chocholoušek opět na scéně

Nečesaný, Nečas a naondulovaná „spravedlnost“: Nedotknutelným dovoleno vše? Kolik lidí právě teď sedí neprávem? Nový zákon vezme poslední šanci. Docent Chocholoušek opět na scéně

27. 5. 2015

Tisk článku

Michal Fraiman se zamýšlí nad méně viditelnými hrozivými souvislostmi kauzy studenta Lukáše Nečesaného a vysvětluje, že se to může stát každému z nás

Jméno Lukáše Nečesaného bylo do minulého týdne veřejnosti prakticky neznámé. Jen málokdo věděl o zoufalém a donedávna marném boji mladíka z Hořic a jeho rodiny s naší policií, státním zastupitelstvím a soudy. Mainstream, který dnes po Hujerovsku „odvážně“ tepe tu „donebevolající nespravedlnost“, jako obvykle „odvážně“ mlčel. Vždyť přece soudy jsou nezávislé a koneckonců každý lump tvrdí, že je nevinný.

pp

Jakkoli je to tak prezentováno, Lukáš Nečesaný nemá ještě zdaleka vyhráno. Stávající rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená především to, že paní Spravedlnost dostane možnost udělat reparát a naznačuje jí, kudy do toho. S hlubokým respektem k utrpení pana Nečesaného i jeho rodiny je však v jistém smyslu jeho kauza užitečná.

Příběh obyčejného člověka    

Upozorňovat na excesy našich represivních a justičních složek, které se dnes odehrávají především v takzvaných „korupčních“ kauzách, je věru nevděčné. Když se octne takový exhejtman Rath v klepetech, nebo exsenátor Novák rovnou v teplácích, má „náš čtenář“ jasno. Patří jim to. Už bylo načase. Konečně. A neotravujte s nějakými formalitami. Jednou měl v krabici sedm mega, tak ho patří zavřít.

Směřujeme plnou parou k dalšímu „posílení“ a „osvobození“ našich represivních a justičních složek

Když už je řeč o Davidovi Rathovi: jen málokdo chce chápat, že mít v krabici sedm mega (pokud tam skutečně byly), je sice poněkud neobvyklé, ale není to ještě trestné. A když už jsem zmínil Alexandra Nováka, koho kdy trápil klíčový moment odsuzujícího rozsudku, podle kterého „soud nabyl přesvědčení“, že oněch sporných 40 milionů je úplatkem? Důkazy žádné. Soud nabyl přesvědčení. Smlouvy prokazující opak, tedy že šlo o půjčku na podnikání Novákovy ženy, si strčte za klobouk. A přestaňte ty gaunery pořád obhajovat. Že kdyby se Roman Janoušek jmenoval třeba František Koudelka a dělal v STS Chvojkovice-Brod, seděl by teď v hospodě a maximálně s podmínkou? No a co. Dobře jim tak, těm pánům známým z televize.

Jenže ouha. Příběh Lukáše Nečesaného – řečeno okřídleným úslovím bývalého ředitele TV NOVA –„oslovuje každou babičku z poslední vesnice v horách“. Každá babička se dokáže vcítit do příběhu poněkud nevycválaného rozmazleného fracka, co si tu a tam zakouřil trávu, zkusil trochu toho perníčku, tuhle dal někomu do řepy a ve finále machroval po Hořicích v drahém autě. Trochu nám Lukášek, pravda, zlobí, potřeboval by od taty pár pořádnejch přes hubu a zatnout tipec… Možná dokonce trochu dost hodně zlobí. Ale copak to znamená, že je vrah a patří do vězení?

pp

Čtěte ZDE: Záhadný závěr zmanipulovaného politického procesu: Soudce, jeho strýc a synovec. David Rath pro Protiproud: „Nevím, co tím sledují.“ My tušíme. Stopy vedou jinam

Čtěte ZDE: Zázračné propuštění Davida Ratha z vazby: Prokurátor zuří a nechtěně prozrazuje, že jde od počátku o manipulaci. Začal boj o justici?

Jen jedna je Spravedlnost

I kdyby jen polovina zážitků, které dnes Nečesaný líčí v médiích, byla pravdivá, jde o děsivý obraz skutečného stavu našich represivních a justičních složek. Tak děsivý, že i komentátoři z mainstreamu najednou připouštějí, že je cosi shnilého v té naší Spravedlnosti.

Příkladem za všechny budiž komentář Martina Fendrycha na aktualne.cz. Hezká stať o tom, že Nečesaného kauza naprosto podkopává důvěru lidí v systém, že takováto policie nechrání a nepomáhá, ale děsí, a že je přece nemyslitelné, aby tohle někdo neodskákal. Kdo by Fendrycha neznal, musel by nabýt dojmu, že jde o rozumného člověka, stojícího na straně té „spravedlivé“ Spravedlnosti.

Jenže on je to tentýž Fendrych, který jindy volá po upálení Ratha, rozčtvrcení Nečasové a rozlámání Nečase v kole. Tentýž Fendrych, který do krve hájí neobhajitelné eskamotérské kousky Ištvánů, Šlachtů a Bradáčových, této předsunuté úderky údajného „boje s korupcí“. Těmto nedotknutelným je dovoleno vše.

Snad to nevyzní příliš pateticky, ale Spravedlnost je jen jedna. Pro Nečesaného, Nečase i Nečasovou. I já si spolu s Fendrychem myslím, že fungování soudobé policie a státního zastupitelství musí rozumné a slušné lidi děsit. I já si myslím, že by místo Nečesaného patřili do lochu jeho vyšetřovatel, státní zástupce a soudce. A asi nejen oni.

pp

Čtěte ZDE: Soud jako bulvární hnůj: Nejsou důkazy? Ať si dav alespoň užije! Kvůli tomu padla vláda? Zkoušel Nečas s Nagyovou divadelní hru? Tři moci v "demokracii": Policie - justice - média

Čtěte ZDE: Neuvěřitelné zprávy z Tramtárie: Prokurátoři páchají bezpráví a lid jim za to vděčně platí. Teď jim předá i veškerou moc. Poctiví se přece nemusejí ničeho bát. Chvála totality

Spravedlnost v rukou docenta Chocholouška

Jenže na rozdíl od Fendrycha si na druhou stranu nemyslím, že k tomu začít burcovat veřejnost bylo nutné, aby si Lukáš Nečesaný zbytečně odseděl dva a půl roku na Mírově. Chceme-li vidět, máme přece možnost vidět dění v našich represivních a justičních složkách jinýma očima, než ona imaginární „babička z hor“.

Spravedlnost je v naší zemi znásilňována dnes a denně. Při Bohu všemohoucím nenechme si v návaznosti na kauzu Nečesaný namluvit, že jde o nějaký exces! O „politováníhodný omyl“, ke kterému dochází maximálně jednou, promiňte dvakrát, teda třikrát, „sestři, po kolikáté?“, jak je to v té slavné české komedii. Je to smutné, ale je to fakt. Spravedlnost je dnes v naší zemi v rukou šíleného docenta Chocholouška a příběh pana Nečesaného pouze dokazuje, že nemusíte být ani kmotr, ani politik, ani státní úředník, a že i pro vás může Chocholoušek kdykoli poslat své pochopy Holnu s Malotou.

pp

Čtěte ZDE: O velkém vítězství Ivo Ištvána, (ne)vinné Janě Nečasové, zajíci, lese, atomové bombě a jedné přátelské nabídce. Ukradli vám mobil? Víme, jak jej dostat zpět. Vyrazte do Olomouce!

Čtěte ZDE: Velká sázka o malého Bartáka. Co je úlohou soudů v dobách korupčního fetišismu? Soudit, nesoudit, soudit, nesoudit? Vždyť soudů netřeba. Máme pokrokový tisk

Politováníhodná „nedopatření“

Mimochodem: Jména Věra Jourová, kdysi náměstkyně ministra a dnes eurokomisařka či Milan Volf, kdysi (a dnes opět) primátor Kladna, vám možná něco řeknou. Oba jmenovaní si mezi tím „kdysi“ a „dnes“ mimo jiné poseděli neprávem v chládku. Jejich případy jsou známé. Politováníhodná nedopatření, jen jde o lidi, kteří byli shodou okolností známí. Tak to pořád nezveličujte! 

A co takový Michal Benda, několikanásobný mistr ČR v kulturistice, který si v roce 2008 sedl na 624 dnů do vazby, kvůli tomu, že se náhodou znal z posilovny s jedním ze skutečných pachatelů loupežného přepadení v Chomutově? Jiří Kostelecký, policejní informátor, který skončil „omylem“ ve vazbě spolu s gangem zlodějů aut, k němuž sám policii přivedl. Jaroslav Šafránek, který seděl rok ve vězení za znásilnění přesto, že důkaz o skutečném pachateli byl přímo ve spise jeho případu. Politováníhodná nedopatření.

Alexander Novák, o jehož úplatku je soud „přesvědčen“. Čtyři roky natvrdo. Roman Janoušek, z jehož opilecké eskapády (jakkoli během ní zranil mladou ženu) se málem vyklubala vražda. Čtyři a půl roku, neměl se odvolávat, drzoun jeden. Bezejmenný, v jehož odsuzujícím rozsudku jsem četl, že „stupeň organizovanosti trestné činnosti obžalovaných byl tak vysoký, že se jej vůbec nepodařilo prokázat, což je samo o sobě dostatečným důkazem o vysokém stupni této organizovanosti“. Ten dostal osm let. Ehm. 

Náš ústav se, vám, mými ústy, co nejsrdečněji…

pp

Čtěte ZDE: Vražda v Egyptě má nečekané pokračování: Přes nové důkazy o nevině zůstává Petr Kramný za mřížemi. Kdy bude odtajněna zakázaná kniha? Hyenismus českého bulváru. Další Kájínek?

Čtěte ZDE: Obrana „kmotrů“ za časů policejně-justiční zvůle: Média pěstují „třídní nenávist“ a soudce Lynč se příznačně jmenuje advokát Láska. Komu zvoní hrana?

S těmi všemi už se nic dělat nedá

Ale co takový Petr Kramný? Necháme Chocholouška odsoudit i tuto bizarnost, důkazy nedůkazy, pochybnosti nepochybnosti? Vážně je nám fuk, že v honu na Davida Ratha byly, když už ne rovnou porušeny, tak alespoň šikovně obejity snad všechny myslitelné procesní předpisy? Pomůže víře ve Spravedlnost, když padne demokraticky ustavená vláda kvůli pár kabelkám paní Nečasové? Jakou souvislost s údajnou trestnou činností má zveřejnění odposlechů mezi „mačem-primitivem“ a „Jaňulkou“? Nebo jsou to prostě jen neosobní příběhy figurek z televize, které se nás netýkají? Něco, co je naší „babičce z hor“ šumák?

Lukáš Nečesaný, který v médiích vystupuje kupodivu velmi pokorně, se mimo jiné vyjádřil, že nejvyšší satisfakcí by pro něj byla jistota, že se jeho příběh nemůže už nikdy opakovat.

Jenže to má hoch smůlu. A my s ním. My naopak směřujeme plnou parou k dalšímu „posílení“ a „osvobození“ našich represivních a justičních složek. Žádné zásahy politiků! Pokud v tuto chvíli sedí někde v lochu nějaký jiný „Nečesaný“ –  a to je s ohledem na fungování naší policie a prokuratury více než pravděpodobné – bude mít smůlu.

Už jen v tom, že takový institut ministerské stížnosti pro porušení zákona, který jako poslední  instance zachránil Lukáše Nečesaného od dalších deseti a půl let na Mírově, má zaniknout. Protože, co se, ve jménu pravdy a lásky, má nějaký politik, tedy ministr, plést do „nezávislé“ justice? Průšvihy policie přece bezpečně zamete pod koberec „nezávislá“ Generální inspekce. Státní zástupci se díky novému zákonu stanou nadlidmi. A soudce nelze pro výkon jejich funkce postihnout.

A moudrý pan prezident žádné milosti ani amnestie dávat nebude. Všechno špatně.

A pokud nám občanům je to jedno, bude to pokračovat. Dnes a denně. Nečesaný, Nečas, Nečasová. A spousty bezejmenných. Jaký je v tom rozdíl?

Pak už můžeme jen doufat, že paní Spravedlnost si cestu přece jen najde a že v nějaké vzdálené budoucnosti se z imaginárního telefonu znovu ozve nezaměnitelný hlas nebožtíka Václava Lohnického: „Chocholoušek. Náš ústav, se vám, mými ústy, co nejsrdečněji omlouvá, za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně…..“   

 PS: Autor si přeje zdůraznit, že nemá nic proti babičkám z vesnice, jen si myslí, že by se babičky neměly zneužívat k ospravedlňování nespravedlnosti. Naopak, milá babi, hodně zdraví vinšuju, a že moc pozdravuju. Tvůj nejmilejší vnouček.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Oheň a krev uplynulých dní: Dvojí metr je do očí bijící. Není nýmand jako nýmand. Kdo hraje první housle? Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Spravedlnost bude ukřičena

Oheň a krev uplynulých dní: Dvojí metr je do očí bijící. Není nýmand jako nýmand. Kdo...

Ta druhá země zla: Kdo je sponzorem islámu v Evropě? Ideologické kampaně netušených rozměrů. Skrz školy i sociální sítě. Úmyslná slepota: Raději budeme stíhat islamofobii? Postupně až k zadušení

Ta druhá země zla: Kdo je sponzorem islámu v Evropě? Ideologické kampaně netušených rozměrů....

NEJČTENĚJŠÍ

Putorana: Tajemný horský masiv poodkryl svá tajemství. Artefakty dávné civilizace? Poslední království zvířat. Kdo jsou naši skuteční předci? Záhady čekají na rozluštění. Jsme tady na stopě Hyperborejců?

Putorana: Tajemný horský masiv poodkryl svá tajemství. Artefakty dávné civilizace? Poslední...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky