Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Tváří v tvář atomové válce už nikomu nevadí, že Kerry vypadá jako animovaný
Popisek: Kerry na mírové misi | Autor: Žertovná koláž Ondřej Höppner

Tváří v tvář atomové válce už nikomu nevadí, že Kerry vypadá jako animovaný

14. 4. 2013

Tisk článku

Ondřej Höppner Stále není jasné, zda se severní Korea chystá provést raketový test aby: a) zničila svět, b) z hladu, c) jen tak pro radost

Když se před dvěma měsíci ujal John Kerry funkce ministra zahraničí Spojených států, jistě si představoval větší pohodu. Jeho předchůdkyně Hillary Clintonová pojala své působení na postu ministryně jako jeden velký výlet.

Kerry teď brousí u hranic severní Koreji a počítá atomové hlavice raket připravené ke vzletu na cíl, který nezná ani severokorejský lid.  Americké tajné služby toho také příliš nevědí – snad jen kromě doletu. Severokorejské rakety prý rozhodně nejsou posledním výkřikem techniky. Dál jak čtyři tisíce kilometrů prý určitě nedoletí, oznámila CIA, ale ne všem spadl kámen ze srdce.

Satan v díře

Na dosah jsou jí tedy nejen Jižní Korea a Japonsko, ale i Čína, Rusko a když bude dout silnější vítr, nemohou zůstat v klidu ani Filipíny. Ve svém důsledku by se ale severokorejský útok mohl týkat celého světa, kdyby vlády pozbyla rovnováha a ujal by se jí dominový efekt.

Klidu nepřidá ani to, že četník světového míru, Spojené státy, mají na údajné narušitele různý metr, jehož délka se často odvíjí od doložky nejvyšších výhod.

Připomeňme případ Iráku a tehdejšího satana číslo jedna Saddáma Husajna. Ten nejen že žádné atomové zbraně neměl, ale ještě nechal americké inspektory prošmejdit i svůj prezidentský palác. Ani to však nestačilo, aby se jednoho rána neprobral v díře.

Klíčový důvod pro americký vpád do Iráku nebyl ten, že by Saddám znamenal hrozbu, ani ten, že z Iráku Spojené státy dohromady nic nedovážejí. Šlo především o strategickou přítomnost v oblasti a změnu vlády - z nepřátelské ve vazalskou.

Hladový arzenál

Korejská lidově demokratická republika se naopak vůbec netají tím, že atomové zbraně má. Podle CIA disponuje také značným množstvím chemických zbraní. Severní Korea sice už v roce 1950 podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, ale odstoupila od ní v roce 2003 (to už měla nálepku „osy zla“), údajně kvůli politice USA.

Jinými slovy: jde o velice nebezpečnou zemi s absurdní verzí komunistického režimu, která je kvůli chudobě a izolaci, do níž ji postavily Spojené státy, skutečnou hrozbou pro celý svět - ačkoli současný konflikt vypadá v médiích hodně operetně.

Kerrymu k úspěchu stačilo vyleštit si čočky.

Kerry tedy brousí kolem hranic a pozoruje zkažené plody  toho, co zaseli jeho předchůdci.

Jindy dobře informovaná CIA dost možná teď skutečně neví, co Severní Korea vlastně chystá, pouze tuší, že jde o něco mezi atomovou válkou a oslavami výročí vůdce - zakladatele. Řešení, které Spojené státy nabízejí, je vzhledem k obrovské hrozbě velmi chabé: Jsou prý připraveny jednat.

Celá situace je vlastně nechtěnou nahrávkou na smeč Číně. Stačí zřejmě jediný telefonát, aby Severní Korea od jaderných testů odstoupila a spokojila se s tanečními vystoupeními, karnevalem a výstavou květin.

Je ovšem zřejmé, že pravděpodobné zachování míru bude interpretováno jako zásluha mistra zahraničí Spojených států Johna Kerryho, kterému k úspěchu stačilo jen vyleštit si čočky. Pokud se skutečně nestane něco nečekaného, zlého, něco s čím nikdo nepočítá.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

MY a migrace: Skutečně k nám nikdo nemíří? Již teď máme fatální problém. Pohnutá historie v číslech. Praha městem cizinců? Nevíme, odkud jsou. Islám klepe na dveře. Co s tím?

MY a migrace: Skutečně k nám nikdo nemíří? Již teď máme fatální problém. Pohnutá historie...

Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu. Velká výměna je na Západě skutečností. My a V4 se ještě trochu držíme. Mladí levičáci řežou větev i nám. Je na záchranu pozdě?

Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu....

NEJČTENĚJŠÍ

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme být spolu. Pokrytci pominou, podstatné zůstane. Německý úžas. Energii národa vědci nezměří. A co by řekl Karel Gott na mariánský sloup?

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky