Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Sen o mocném ruském dubisku
Popisek: Rusko jako obránce tradičních hodnot ? | Autor: Ondřej Höppner

Sen o mocném ruském dubisku

15. 4. 2013

Tisk článku

Branislav Michalka Pojem „Rusko“ byl dokonale zdiskreditován. Co se však zdálo v roce 1989 nemožným, to se dnes stává realitou.

Když se završila „ostblocková“ série lidových povstání, jejichž lidovost vznikla cestou z ústředí KGB do centrál tajných služeb v satelitních státech tábora míru, tak by nikoho ani ve snu nenapadlo, že slovanský sen o mocném ruském dubisku na východě vstane do čtvrtstoletí z mrtvých.

Světlý svaz a temné Rusko?

Název Rusko byl po Stalinově smrti liberály, neomarxisty a sionisty účelově upřednostňován před pojmem „Sovětský svaz“, nad kterým se dlouho rozplývali, aby se ukázalo, že s dobrým ateistickým, internacionálním a prosionistickým Sovětským svazem se stalo něco nepěkného.

Najednou to bylo zase to temné Rusko. Když maršál Žukov odstavil Beriju a jeho kamarády od válů, a postavil je ke zdi, armáda, tento fackovací panák tajných služeb, který byl ještě v roce 1947 pronásledovaný Malenkovem za nacionalistickou úchylku, se dostala k moci.

Tehdy vznikl kult Rudé armády, spustil se sovětský vlastenecký flašinet a tajné služby ztratily svou neomezenou moc. Zároveň se Sovětský svaz postavil na stranu protiizraelských sil. Marná byla veškerá sovětská propaganda, zaklínání se internacionalismem, zbyteční byli všichni Židé ve funkcích KGB či Politbyra, pro Západ to bylo to staré, imperiální a pogromistické Rusko.

A tak všechny intervence sovětské armády byly připisovány tomu starému Rusku, jakoby v Moskvě seděli na trůně pravoslavní Romanovci a ne derivát mezinárodní bandy, která se v roce 1917 dostala v Rusku k moci. Najednou byli zapomenuti Radek, Apfelbaum, Kaganovič, Trocký-Bronštejn, Dzeržinský, Šmit i tisíce dalších, a z bolševické revoluce se na stránkách západních novin i vědeckých prací stal výron snah tupého a neohrabaného ruského mužika.

Za 30 let se podařilo všechny přesvědčit, že jim jde Rus po krku a že dobrá komunistická revoluce byla zrazena.

Maďaři věřili, že je obsadilo Rusko, a snad i tomu, že Andropov, který řídil maďarskou operaci, je Rus. V Československu po roce 1968 všichni věděli, že je obsadili „rusáci“ a ne sověti. No a v Polsku o tom nebylo, vzhledem k minulosti, ani třeba mluvit. Zkrátka, za 30 let se podařilo všechny přesvědčit, že jim jde Rus po krku a že dobrá komunistická revoluce byla zrazena.

pp

Prazvláštní impérium

Bylo vám to zvláštní impérium, ten Rusko-sovětský svaz, nejzvláštnější v lidských dějinách. Nikdy takového nebylo. Ostatní impéria se zakládala na tom, že centrum impéria bylo bohaté – a okupovaná provincie, či kolonie chudá. A hle, najednou tu máme impérium nového typu: okupovaní si ukazují na okupanty, jaká je to jen žebrota.

Neměli ani ty džíny, prosím vás, a kvůli punčochám byli ochotni prodat rodinu. Ruská děvuška asfaltovala cesty a bouchala v dole sbíječkou do šutrů, jen to jiskřilo, a neměla ani pořádnou podprsenku. No v týraných satelitech se žilo tak, že když Rus, příslušník domnělého vládnoucího etnika, přišel do obchodu v Bratislavě, tak se rozplakal.

Vskutku dobře si to ten Rus zařídil v tom „svém“ impériu. Zkrátka, ruský nacionalista a pogromista nás držel pod krkem, dalo by se říci.

„Rusák“  to měl spočítáno

Takže, když přišel rok 1989, „rusák“ to měl spočítáno. Pevně se věřilo, že to Rus vymyslel komunismus, ba co, ještě ho i dotvořil a všude exportoval. Říci v tom roce něco dobrého o Rusech působilo dojmem dějinné i mentální zaostalosti. Všichni se rozplývali nad červenajícími se obzory Západu a slovenský bača nemohl být více ponížen, než tehdy, kdy mu český politik Kalvoda řekl, že: „Západ končí na řece Moravě.“ Tím bylo řečeno všechno. Dále už byla jen rusko-tatarská lesostep a její apendix – Balkán…

Ruský mužik má k levicovým trendům dál než západní kulturtreger.

Uběhlo však 24 let a všechno je jinak. Najednou vidíme, že ruský mužik má k levicovým a pokrokovým trendům jaksi dál než západní kulturtreger. Zatímco neomarxismus a jeho zástěrky mašírují vítězně Západem, tak soudružky z malebné skupiny „Vzpoura ženských pohlavních orgánů“ sedí v base, moskevský patriarcha se vrtá v životě národa a ruský parlament přijímá zákony, které musí každého pokrokového levicově-liberálního soudruha uvrhnout do mrákot.

Začátkem letošního roku totiž ruský parlament přijal zákon zakazující propagaci homosexuality mezi mladistvými.

Toho západního křiku! Toho zděšení! Považte, ve 21. století, toto! Jeden se musí ptát, jak může ještě Matka Země držet takovou hnidu a veš, jakou je Rusko, na svém zeleném těle.

Ale jsou i takoví, co jásají. Představte si to. Ve 21. století. Různí tmáři a zpátečníci, pisatelé všelijakých obskurních blogů, všelijakých zločinných dílen, kde se hoblují pasti proti pokroku a toleranci. Zahnáni do kouta strážními vlčáky liberalismu a tolerance pomrkávají na ruského medvěda a vesele se baví. A najednou ten starý huňáč zpod Uralu nevypadá tak špatně, že?

Ruský medvěd  nejeví o revoluci zájem

A nemůžou ho ani osvobodit pomocí bombardovací letky jako Libyi nebo Sýrii, což je pro tvůrce Světové republiky zajisté těžko stravitelné sousto. A proto lóžoví bratři nelení a protestují, udělují ceny, píší demarše, zkrátka běžný postup v boji proti tmářství. Jenže, účinek se nedostavuje. Ruský medvěd bez internacionální úderky v kožichu jaksi nejeví zájem o revoluci.

V případě, že se bude Rusko ubírat naznačeným směrem a Západ zase svým, již zřetelně vytyčeným, není pochyb, že se bude prohlubovat mentální závislost konzervativců na Rusku

Nevíme, jakého efektu chce pokrokový Západ dosáhnout svojí implementací všech úchylek do zákoníků, ale každopádně se mu již jedna věc podařila: v očích všech konzervativně orientovaných (a nyní myslíme skutečně konzervativně orientovaných) lidí v EU se z Ruska stává symbol normálnosti v záplavě degenerace. V případě, že se bude Rusko ubírat naznačeným směrem a Západ zase svým, již zřetelně vytyčeným, není pochyb, že tato mentální závislost na Rusku, jako jediné skutečné baště konzervativních náboženských a morálních hodnot, se bude prohlubovat.

Trpká medicína

Pro katolického křesťana to rozhodně není příjemná pilulka. Tato medicína má pro něho trpkou příchuť zklamání ze západního světa, u něhož věřil, že představuje baštu tradičních hodnot v protikladu ke komunismu. Teď mu už zbývá pouze sáhnout po Spenglerovi, aby si tam dohledal možná vyústění těchto ošemetných dějů.

Sebevědomí schizmatiků z Východu bude určitě houstnout a narůstat. Vždyť čím bychom jim mohli ještě imponovat? Co jim můžeme nabídnout? Velmi málo.

Nelákavé nabídky

Ze strany společenské jim můžeme nabídnout sodomii v té či oné variantě, kult dětského tyrana, feministické tlachy, bezbřehý multikulturalismus, zálibu ve všem izraelském a další podobné klenoty z evropské šperkovnice. O to však ruský medvěd evidentně nejeví zájem. Ze strany církevní pak modernismus, ekumenismus, demokratizaci církve, popírání dogmat, no a v neposlední řadě mu můžeme navrhnout, aby nahradil liturgii sv. Jana Zlatoústého nějakou pěknou kytarově-balónkovou mší ve stylu kardinála Schönborna. Obávám se však, že o to bude mít zájem ještě menší.

Bolševismus se západu vrací jako bumerang

Rus se nám vysměje. Jeho pomsta je dokonalá. Importovaného bolševismu se zbavil a poslal ho zpět na Západ – i bez zapečetěného vozu s Leninem. Jeho mesianistickému snu o třetím Římě začíná hrát vše do karet. Nad prvním Římem, který bude mít, zdá se, brzy tolik mešit jako druhý Řím (Istanbul), se může jen šklebit.

Neschopní jsme my a z našich kostelů jsou mešity

Takže to nakonec vypadá na opření se o to mocné kollárovské dubisko. Můžeme skřípat zuby, můžeme plakat nad situací, ve které jsme se ocitli, ale to je asi tak všechno. Když si budeme muset vybrat mezi fešáckým homosexuálním učitelem, usmívajícím se na naše dětičky, a schizmatickým „rusákem“, tak si vybereme „rusáka“. Protože časy, kdy katolíci mohli psát soucitné články o zdemolovaných pravoslavných kostelech a o neschopných schizmaticích jsou pryč. Neschopní jsme nyní my a z našich kostelů jsou mešity.

http://www.stjoseph.cz/

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Spiknutí made in Google: Jak to udělat, aby volby vyhrál ten &quote;správný&quote;. Vyhledávání na internetu ovlivňuje naše jednání víc, než si myslíme. Kde jste, Trumpovi vyšetřovatelé? Google už ani netvrdí, že &quote;není zlý&quote;

Spiknutí made in Google: Jak to udělat, aby volby vyhrál ten "správný". Vyhledávání na...

Orbán a Salvini: Bude fungovat antimigrační osa? Evropa rozdělena na dva tábory. Hlavním protivníkem pokrytec Macron. Udají volby do Europarlamentu směr? Vnitřní rozpory budou oslabovat. Babiš chytl téma

Orbán a Salvini: Bude fungovat antimigrační osa? Evropa rozdělena na dva tábory. Hlavním...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Už jsou tady: Kalousek místo Biľaka. Kolaboranti na střídačce. Maďarsko před reprízou roku 1956? Tentokrát s bruselskými či americkými tanky. Luděk píše pohádky. Jirka číhá na Petra. Hrozí Andrejovi další zrada?

Už jsou tady: Kalousek místo Biľaka. Kolaboranti na střídačce. Maďarsko před reprízou...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky