Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Papež promluvil v Babylónské věži: Otázka Kdo je František zní nyní ještě ostřeji. Idol? Dubček Vatikánu? Jeho krajané Argentinci: Pokud se ho pokusíte pochopit, přijdete o rozum

Papež promluvil v Babylónské věži: Otázka Kdo je František zní nyní ještě ostřeji. Idol? Dubček Vatikánu? Jeho krajané Argentinci: Pokud se ho pokusíte pochopit, přijdete o rozum

26. 11. 2014

Tisk článku

Redakce Protiproud komentuje návštěvu hlavy katolické Církve ve Štrasburku a přináší pozoruhodný pohled Johna Rao, který tuto prapodivnou postavu na Petrově stolci zajímavě vysvětluje

Papež František se zjevil v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nešlo však o žádný zázrak, spíše naopak. Byl to „akt“, který měl ateistickými médii milovaného papeže posunout o další stupeň výše – do praktické evropské politiky. Zázrak tedy nikoli, o podivnost ale jistě šlo. Nebývá zvykem, aby se šéf státu, který není členem EU, vyjadřoval ve Štrasburku k jejím „problémům“. Ale u „pokrokového“ papeže Františka jde všechno stranou. Ostatně v „Babylónské věži“ už byl před ním i Jan Pavel II. 

PP

František jako obvykle nikoho nezklamal. Tleskali mu postupně všichni – od prava doleva včetně komunistů i Petra Macha. A nakonec společně všichni vestoje. Řekl, co každý z nich chtěl slyšet a nikoho neurazil. Spokojeni tedy mohou být jak jeho kritici, tak příznivci – v katolické církvi i mimo ni. To už ale jako zázrak vypadá. Nedejme však na zdání. Jde naopak o jeden z charakteristických rysů současné hlavy katolické Církve. Co je za tím? 

Český a slovenský čtenář tomu nejlépe porozumí, přirovnáme-li jej k Alexandru Dubčekovi za takzvaného Pražského jara. Ten byl po Antonínu Novotném zvolen do čela KSČ jak „reformátory“, tak „konzervativci“, protože se všichni domnívali, že je jejich člověk – a hlavně že je slabý. Že ho budou moci manipulovat ve prospěch svých zájmů. Dubček je nezklamal. Byl schopen několikrát za den změnit stanovisko – a to i zcela zásadně. Nakonec se přiklonil ke křídlu, které získalo převahu. Milovali ho téměř všichni. Jak to dopadlo, víme bohužel také téměř všichni – skončilo to katastrofou.

Otázku: „Kdo je František?“ si klade již řadu měsíců kdekdo. Papež se jednou jeví jako naprostý heretik (kacíř), aby vzápětí pronesl něco, co naopak jednoznačně podporuje tradiční křesťanství respektive katolictví. Co je za tím? 

Znalec poměrů John Rao tajemství papeže Františka vysvětluje takto:

Ani heretik, ani marxista

Mnohokrát jsem se zmiňoval o rozhovoru, který jsem vedl s jedním přítelem krátce po zvolení Papeže Františka. Někteří moji čtenáři si možná vzpomenou, že pronesl poněkud hrozivou, byť napohled zábavnou větu: „Pokud se ho pokusíte pochopit, přijdete o rozum.“

Jeden den je nejlepší kamarád s kardinály Ciprianim a Rodriguezem Maradiagou, s nimiž rozpráví o obchodní etice a mluví proti ideologii New Age, a jen o chvíli později se přátelí s Casaldaligou a Boffem a baví se s nimi o východních technikách, které mohou přispět k ‚vylepšení‘ Církve.

Můj přítel pronesl tuto větu, aby zdůraznil své přesvědčení, že každý, kdo se pokusí hledat v papežových slovech herezi, jednoduše štěká na nesprávný strom. Pokud můžeme zatím soudit, papežovo „myšlení“ není „myšlením“ v žádném tradičním řecko-římskokatolickém smyslu, a tudíž nemůže být podrobeno normálnímu zkoumání, zda je „ortodoxní“ nebo „heterodoxní“. Ujistil mě, že ten, kdo u něj hledá ortodoxii nebo herezi, určitě najde obojí, vedle sebe, a možná dokonce současně. Samoobsluha. Vyberte si!

Tentýž přítel tvrdil, že kritikové, obviňující papeže ze sympatií k marxismu, jsou také zcela „mimo mísu“. Marxismus je intelektuální koncept zcela cizí jeho způsobu uvažování. Jeho zájem o sociální problematiku není zájmem o sociální spravedlnost v marxistickém slova smyslu. Argentinci prohlašují, že Františkův celkový přístup se jeví jako populistický, peronistický, a tudíž vykazuje vliv fašismu. A fašismus není racionální. Nebuduje žádné „systémy“. Je založen na vůli Vůdce, jehož je nutno poslouchat prostě proto, že je to Vůdce. Což se někdy může protnout s katolickými vizemi - ale někdy také ne. 

PP koláž

Čtěte ZDE: Ateistickými médii oslavovaný papež František: Kdo jsem, abych soudil? Významný katolík a konzervativec: Pokud ne Vy, Vaše Milosti, pak kdo?

Metoda: Platí obojí

Naléhavě mi doporučoval, abych si přečetl papežův komentář k dvoustému výročí Tovaryšstva Ježíšova (1814 - 2014). Vysvětloval mi, že František zná historii Tovaryšstva i bitvy, které toto společenství vybojovalo, včetně té slavné s dominikány: Týkala se povahy milosti a svobodné vůle. Vyvrcholením – ale nikoli koncem – této debaty byla dramatická diskuse o předložených argumentech v sedmnácti disputacích vedených za přítomnosti papeže Pavla V. (1605 - 1621). V jejím závěru nejvyšší pontifex připustil, že obě stanoviska jsou platná.

Můj argentinský „informátor“ uvažoval, zda se František domnívá, že je v podobném postavení. Jako papež, který vládne nad chaosem názorů na cokoli, co si můžete představit. Od ortodoxie až po šílenství pokrokářů. A současně je v pozici svrchovaného vládce ve smyslu definice německého politického filosofa Carla Schmitta (1888 - 1985): „Vládce je ten, kdo rozhoduje o výjimkách.“ Přičemž „výjimka“ zde znamená „příhodný okamžik k úkroku mimo zákon ve veřejném zájmu“, a „veřejný zájem“ je samozřejmě definován právě Vůdcem nebo populistickými vlivy, na něž on sám reaguje. Zajímavé, není-liž pravda?

Každopádně mi připadalo užitečné - na potvrzení slov mého přítele - podělit se o tuhle zprávu, která mi přišla včera z úplně jiného zdroje: 

Známá jihoamerická katolická intelektuálka, uznávaná universitní profesorka Lucrecia Rego de Planas, která kardinála Bergoglia, dnes papeže Františka, dobře zná a dlouho s ním spolupracovala, na podzim 2013 takto načrtla jeho portrét:

Chce být milován všemi

„Bergoglio chce, aby ho všichni měli rádi. Chce se každému zavděčit. V tomto smyslu bude jeden den mluvit v televizi proti potratům a následujícího dne požehná aborcionistům (stoupencům legalizace potratů, pozn. red.) na Plaza de Mayo. Dokáže pronést skvělou řeč proti zednářům a o pouhou hodinu později s nimi jí a pije v Rotary Clubu… Tohle je kardinál Bergoglio, jak ho znám zblízka. 

Jeden den vesele rozpráví s biskupem Aguerem o obraně nenarozeného života či liturgie a týž den u oběda živě hovoří s Mons. Ysernem a Mons. Rosou Chavezem o laických náboženských skupinách a hrozných překážkách, které pro ně představuje dogmatické učení církve. Jeden den je nejlepší kamarád s kardinály Ciprianim a Rodriguezem Maradiagou, s nimiž rozpráví o obchodní etice a mluví proti ideologii New Age, a jen o chvíli později se přátelí s Casaldaligou a Boffem a baví se s nimi o východních technikách, které mohou přispět k ‚vylepšení‘ Církve.” 

Přátelé, chtěli byste vypovídat před tribunálem, jemuž by předsedal takový soudce? 

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Trumpovo Grónsko: Pochybnosti a smích nejsou tak úplně na místě. Na všechno je precedens. Sami  Dánové Američanům právě poradili, jak na to.  Bude každý Gróňan milionář? USA ostrov &quote;koupí&quote; tak jako tak

Trumpovo Grónsko: Pochybnosti a smích nejsou tak úplně na místě. Na všechno je precedens....

Nevinná tvářička současné tyranie: Svět oslavuje znásilněnou Gretu. Zrůdné vyhlazovací myšlenky již v genech? Rodinné prokletí a byznys. Jaké klima je nejlepší? Plachetnice jako Clintonův Lolita express

Nevinná tvářička současné tyranie: Svět oslavuje znásilněnou Gretu. Zrůdné vyhlazovací...

NEJČTENĚJŠÍ

Život je jinde: Dezinformační média agentů Bruselu si hrají na ústavní drama. Krize se však nekoná. Sklizeň z Havlovy falešné setby. Zemanův gambit? Šance na velkou změnu roste. Popraví Kavárnu konspirace?

Život je jinde: Dezinformační média agentů Bruselu si hrají na ústavní drama. Krize se...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky