Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Ve stínu hysterie MH17 pokračují na Ukrajině tvrdé boje: Proč Porošenko vyhlásil mobilizaci? Fašističtí vůdci v kyjevské vládě svobodné volby nepřipustí. Bludný kruh?

Ve stínu hysterie MH17 pokračují na Ukrajině tvrdé boje: Proč Porošenko vyhlásil mobilizaci? Fašističtí vůdci v kyjevské vládě svobodné volby nepřipustí. Bludný kruh?

24. 7. 2014

Tisk článku

Václav Danda se zamýšlí nad ofenzívou Kyjeva, nad důsledky, které z toho plynou pro další vývoj na Ukrajině, a nad jediným možným řešením, které je plně v rukou Spojených států

Není pochyb o tom, že sestřelení boeingu u Doněcku bylo pro západoukrajinskou nelegitimně vládnoucí moc důležitým mezníkem a bodem obratu v téměř již ztracené válce. To dává další z řady odpovědí na základní otázku: V čí prospěch se celé to tragické divadlo uskutečnilo? Prezident Porošenko a jeho pučistická vláda však vyhráno zdaleka nemají. Odhodlání obránců „Novoruska“ je i přes utrpěné ztráty stále pevné, a i když čelí obrovské přesile raket, tanků a letadel, nadále drží hlavní opěrné body v Doněcku a Luhansku.

Jaká je situace na bojišti?

Před sestřelením letadla byla pro obránce Donbasu nepochybně mnohem lepší. Kyjevu reálně hrozilo, že dojde k prolomení fronty jižně od Doněcka. Jediná bojeschopná jednotka, která před týdnem v oblasti operovala, byla 79. samostatná výsadková brigáda, ale i ta utrpěla těžké ztráty. Ostatní brigády a jednotky byly prakticky zničeny a dezorganizovány. Z místa dislokace 24. mechanizované brigády zběhl armádní generál a její příslušníci pak masově odhazovali zbraně a snažili se dostat ze zóny bojů, někteří dokonce i přes ruské hranice.

Spojení s jednotkami bylo často přerušeno a velení prakticky neexistovalo. Začala hromadná likvidace zbraní a techniky, která obvykle padla do rukou domobrany. Vše směřovalo k tomu, že pokud by pokračoval současný vývoj, zanedlouho by došlo k prolomení fronty a k ofenzívě domobrany, což by zcela zamíchalo kartami amerických „poradců“ Kyjeva.

Původní plán likvidace samostatných novoruských republik a jeho obyvatelstva byl založen na tom, že ty nejbojeschopnější a nejzkušenější jednotky domobrany ve Slavjansku, Gorlovce a Lysyčansku budou zničeny na místě. Trestné oddíly pak měly bezpečně a beze spěchu převzít kontrolu hranic, potom oddělit Luhansk od Doněcka a nakonec, s pomocí silného uskupení soustředěného na luhanském a doněckém letišti, provést rychlý útok na hlavní města obou nových republik. Ústupový manévr generála Strelkova a slavjanské domobrany však zcela změnil rozložení sil a přivedl kyjevskou armádu do velkých problémů.

Bod obratu

A poté přišla „akce pod cizí vlajkou“, jak se ve zpravodajské hantýrce nazývá zinscenovaný atentát, který má svalit vinu na protivníka. Vlastně byla úspěšná – došlo k zásadnímu obratu na frontě. Za silné podpory letectva dokázal Kyjev prolomenou frontu kolem Doněcka a Luhanska znovu uzavřít a za cenu obrovských ztrát zatlačit domobranu zpět na předměstí.

Rozhodující bylo především nasazení velkého počtu stíhaček a bombardérů. Protiletecké síly domobrany, které se v té době teprve formovaly, nebyly schopny přesile účinně čelit. Protiletecké baterie ukořistěné z armádních skladů v Doněcku a Luhansku, včetně tolik přetřásaných raketových systémů BUK, nebyly zdaleka ještě v plné bojové pohotovosti, takže nedostatečnou obranu tvořily hlavně přenosné protiletecké střely a těžké protiletecké kulomety rozmístěné na střechách budov.

Kyjev měl právě z konsolidace protiletecké obrany „Novoruska“ obavy, a jedna z docela logických spekulací tvrdí, že právě tento fakt vedl k zinscenování tragédie malajsijského letounu. Ukázalo se, že obavy byly důvodné. Protiletecká obrana „Novoruska“ je zjevně stále efektivnější a konsolidovanější, čehož důkazem jsou i dva bitevníky SU-25 sestřelené včera v okolí Lysyčansku.    

Zvěrstva pokračují

Ihned po sestřelení boeningu Kyjev všemi silami udeřil na Doněck a Luhansk, ve snaze co nejrychleji města dobýt, dokud je zrak světové veřejnosti upřen na sestřelené letadlo a nad osudem „teroristů“ – včetně milionu civilistů – nikdo truchlit nebude.

Přece jen však „čistit“ milionový Doněck a půlmilionový Luhansk je něco jiného než stotisícový Slavjansk nebo Kramatorsk. Zprávy, které postupně přicházely z dobytých měst, byly silnou kávou i pro mediálně zmanipulovanou západní veřejnost – pokud se o nich tedy dozvěděla. Výpovědi svědků, kteří hovoří o ukřižování desetiletých dětí a uvláčení jejich matek přivázaných za transportéry za to, že jejich otcové a manželé slouží v domobraně, jsou i pro otrlého něčím nepředstavitelným.             

Zprávy o tom, jak ve Slavjasku a Kramatorsku byli popraveni všichni muži od 18 do 50 let, kteří byli v bytech při raziích nalezeni a jejich mrtvoly pohozeny na ulicích, jsou jako z hororových filmů. Hysterické třeštění západních médií kolem katastrofy letu MH17 je však docela účinně „přikrylo“.

Obránci Doněcka a Luhanska jsou však odhodláni bránit se do posledního náboje. I když současná situace nevypadá na první pohled pro domobranu zrovna růžově, přesto si Kyjev a jeho západní poradci uvědomují, že i přes totální materiální i početní převahu zdaleka nemají vyhráno. Po prolomení obranných linií na předměstích za pomoci tanků a letadel čeká armádu složitý úkol ovládnout města v pozičním boji o každý dům. V tomto mají obránci obrovskou výhodu, neboť znalost domácího prostředí a podpora obyvatelstva je pro okupační armádu tvrdým oříškem.

Rizika mobilizace

Vypadá to, že právě na tento městský guerillový způsob boje generál Strelkov vsadil a bude se snažit vlákat kyjevskou armádu do pro něj výhodných pozic uvnitř městské aglomerace. Prezident Porošenko musí každopádně počítat s tím, že dobytí těchto měst bude stát jeho okupační síly značné ztráty. Proto se zřejmě také rozhodl k riskantnímu kroku a vyhlásil další částečnou mobilizaci záložníků a branců.

Tento krok je riskantní hned z několika důvodů. Okamžitě se opět ozvaly hlavně matky budoucích odvedenců a protestovaly proti tomu, aby jejich synové byli kvůli Porošenkovým mocenským ambicím posíláni na smrt. Ve lvovské oblasti protestující rodiče zablokovali jednu z hlavních dopravních tepen oblasti.

Hlavním rizikem je však naprostá nevypočitatelnost těchto „násilím mobilizovaných“, kteří pak často „zběhnou“, a přidají se na stranu „nepřítele“ – svých spoluobčanů. Každopádně můžeme očekávat, že obránci Donbasu ještě zdaleka neřekli své poslední slovo.

Především však platí, že občanská válka na Ukrajině nemá vojenské řešení. Opakované výzvy Ruska k zastavení bojů a skutečnému jednání, k nimž se přidává i německá diplomacie, jsou určeny především pro Spojené státy. Jen ty mohou přimět své kyjevské „klienty“, aby skončili s vražděním spoluobčanů a usedli za jednací stůl.

Volby jen v polovině země?

Jenže v tom byl až doposud problém: Rázem by totiž vznikla otázka po legitimitě pučistické vlády. Nezapomínejme, že ve vysokých exekutivních funkcích jsou titíž „vůdci Majdanu“, kteří pomocí státního převratu svrhli demokraticky zvolené představitele země. Mezi nimi i řada fašistů a neonacistů. Ti jsou v případě téměř jistého volebního neúspěchu připraveni kdykoli znovu „rozbít tábor“ na Majdanu.

Dnešní zpráva, že z parlamentu odcházejí strany Udar (Kličko) a Svoboda a již zítra budou „rozpuštěni“ komunisté za svou opětovnou kritiku pokračujícího vraždění spoluobčanů na východě, do tohoto scénáře zapadá. Západ podporuje „parlament“ jak má být: Každý pokus o vyslovení pochybností nad bratrovražednou válkou je v něm fašistickými skupinami likvidován – někdy i fyzicky. „Demokracie“ vzor nacistický Reichstag neblahé paměti. Že bychom o tom něco slyšeli z České televize a spol.?

Pokud prezident Porošenko opravdu v srpnu vyhlásí parlamentní volby na září či říjen, zúčastní se jich prakticky jen západní Ukrajina a legitimita nové reprezentace bude opět prakticky nulová. Za těchto okolností je pro západní zájmy zosobněné ukrajinskými oligarchy – Porošenkem a spol. – výhodnější protahovat boje na východě, a pokusit se současně vojenskou převahou dosáhnout co nejvýhodnější pozice před „mírovým jednáním“ se spálenou a vyvražděnou zemí.

Je to zkrátka záměrně udržovaný bludný kruh. Pokud se jej nepodaří především německé a ruské diplomacii vbrzku rozetnout, bude se ukrajinská krize dále stupňovat a s ní i mezinárodní napětí. V tom případě se brzy dočkáme dalších „katalyzačních“ akcí, jakou nepochybně bylo i sestřelení MH17. S následky, o kterých raději ani nespekulovat.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim...

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache odhaluje víc, než by její autoři chtěli. Druhý plán celé provokace. Testují si nás. Otestujme si je: Hoďme to Okamurovi!

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky