Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU

Vzpomínka na Československo

3. 2. 2019

Tisk článku

Vážená redakce,

nedávno jsem shlédl program paní Jílkové, kde strany oponentů se sestávaly z občanů obou národnosti. Jedním z důvodů byla také přítomnost pana Vondry a pana Okamury, jejichž postoje k EU jsou také dostatečně známé. Aby předmět dialogu byl dostatečně zdůrazněn, sama "neohrožená moderátorka" nabídla pastvu pro oči slušivým modelem šatů, které svým provedením připomínaly stylizovanou československou vlajku. To snad byl první a poslední případ, kdy armáda návrhářů a velmi manuálně zručných výrobců její rozmanité a jistě i drahé garderoby dávala nějaký smysl, mimo skutečnost, že u podstatně části české ženské populace asi vyvolává až nezdravý pocit závisti...

Nedivil bych se, kdyby v dnešní pomatené společnosti se nějaká žena našla a náležitě jí to "spočítala"...

Nyní vážně. Tato tematika se mě dotkla jen okrajové dvakrát, v rozsahu sedmi let. Poprvé v sedmnácti, kdy jako učeň druhého ročníku jsem byl členem skupiny, která byla odměněna za dobrý prospěch třídenním výletem do slovenských Tater. 

Náležitě "natěšení" jsme tedy vystoupili z vlaku, kde čirou náhodou již postávalo pár slovenských mladíků přibližně našeho věku. Netrvalo dlouho aby zjistili, odkud ten "výsadek na jejich nádraží" pochází. Jen díky ráznému povelu našeho dospělého vedoucího, který okamžitě "hasil náš testosteronový zážeh" jsme se také neocitli na návštěvě u "zandarou", kde by jsme jen těžce vysvětlovali, že "to oni". Nemluvě o negativním posudku našeho vedoucího, že nezabránil střetu kultur. 

O sedm let později, tentokrát již v Kanadě, se opět sešli ve třídě intenzívní výuky anglického jazyka, v podobě českých a slovenských rodin. Můj kamarád a já jsme byli jediní ještě svobodní. Netrvalo dlouho a slovenské ženy začaly mít "výhrady k Čehúnúm". Naštěstí hned po mém příjezdu jsem byl ubytován se Slovákem u jedné kanadské rodiny a hned od začátku jsme se spřátelili. Proto jsem ho požádal, aby, pokud bude moci, s tím něco udělal. Stalo se. Požádal své krajany, aby "umravnili" své ženy s tím, že jsme v nové zemí a své "žabomyší války" jsme měli odložit na torontském letišti. Kromě toho, že bychom spíše měli držet při sobě, ze stejného důvodu. 

Proto mě vůbec nedává smysl konání německé "makrely", která tak kavalírsky "pozvala" naprosto nekompatibilní jedince do Evropy... Kromě jejího totálního zničení. Co Hitler "nestihl, ženský Führer" dokončil... I on měl více než přátelsky vztah k Muslimům - zřejmě je spojovala jejich nenávist k Židům.

Zpět do Česka. Není tajemstvím, že Slovensko bylo po dlouhou dobu v područí Maďarska, již od 10. století. I když Slováci by měli být kulturně blíže k Čechům, že mne neznámého důvodů se spíše hlásili k maďarským "grófům". Po roce 1919, kdy byli historickými událostmi sloučení s Čechy za velmi obtížného jednání, bylo třeba skloubit dvě území s kulturními i hospodářskými rozdíly. Avšak údobí, o kterém se hovořilo u paní Jílkové bylo spíše o poválečném Československu. Nastal totiž proces, který měl za úkol povznést převážně agrární území na úroveň průmyslu českých zemí. Avšak ani to nevyústilo v "kulturním sblížení", jak se snad očekávalo. Slováci se stále cítili "utlačování", snad kvůli jejich staletému maďarskému područí. Kdo ví?!

V údobí převratných změn po roce 1989 začalo "lámání chleba" i v Češku. Pánové Klaus a Mečiar se rozhodli, že dva kohouti na smetišti nedělá Dobrotu, a tak bude pro oba lépe bytí pány, i když na menším "rybníčku". A tak se i stalo. Jak si oba nezávislé státy vedou dnes, těžko říci. Tolik vychvalovaná konjunktura českých zemí je, podle některých ekonomů, hezká pohádka pro nezasvěcené... Dobrou noc, děti. Česko prodalo dům i s celým vybavením. Svéprávný stát se rozplynul v moři korupce, která daleko předčí i tu za minulého režimu. Výměnou za banány máme sto tisíc bezdomovců, naše mládež je nevzdělaná generace nefunkčních analfabetů, mobilních "závisláků", pro které je Palach "ten týpek co" a dál nic, jen prázdný pohled do neznámá. To je, prosím, budoucnost národa... Inu, pokrok, teď již máme, co jsme chtěli... Skutečně?! Nyní, pro změnu, některým Čechům zase "vadí" Slováci žijící v Češku. V porovnání s Muslimy nebo s jejich českými vítači? Svatý Václave, Patrone české země. Kde jsi?

Srdečně z Kanady, George Smékal  


REKLAMA
REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Nepoučitelní kolaboranti: Bruselské kladivo Babiše nezabije. Pehe chce boje v ulicích. Autoerotické orgasmy Kavárny. Proč asi Trikolóra stoupá a ODS zaniká? A která prasata jsou si rovnější?

Nepoučitelní kolaboranti: Bruselské kladivo Babiše nezabije. Pehe chce boje v ulicích....

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky