Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Halík s obvyklou lehkostí nedouka: Čaputová je Johanka z Arku! Podlaží pod suterénem? Lhát i o papežích - to už je umění. Arogance, faleš a ostuda kněžství. Vítězstvím antihodnot na Slovensku dějiny nekončí

Halík s obvyklou lehkostí nedouka: Čaputová je Johanka z Arku! Podlaží pod suterénem? Lhát i o papežích - to už je umění. Arogance, faleš a ostuda kněžství. Vítězstvím antihodnot na Slovensku dějiny nekončí

17. 3. 2019

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší ze slovenska reflexi vystoupení našeho odpadlého narcistního mediálního kněze Tomáše Halíka na podporu protikřesťanské liberální kandidátky Zuzany Čaputové

Tomáš Halík, tři moje asociace: vzdělaný, sečtělý autor, kněz, který nadbíhá médiím a v dané době úřadujícímu papeži, metodologický havlista, který o církvi přemýšlí politicky a při srážce různých zájmů v politice moralizuje.

Nikdy jsem nepatřil k jeho fanklubu, ale chápal jsem, že takový fanklub existuje. Viděl jsem, jak mu je mladý český kněz zavázán za největší dar, který mu zprostředkoval, a proto odmítá jeho veřejné angažování komentovat, ačkoli ho pobuřuje. Takových příběhů jsem znal v Praze několik.

Ale sledoval jsem i Halíka, jak se z dědice Kampademie, intelektuálně nejzajímavějšího Havlova období, stává nevkusným a oplzlým kritikem Havlova spoluvězně, jehož nazve "tělnatý prelátem".

Jana z Arku

Tento týden přišel do relace Štěpána Hríba podpořit Zuzanu Čaputovou. Prosím, už se po její bok postavil biskup, proč ne pražský kněz. Spojení liberalismu s některými kněžími je novodobý (nejen) slovenský kolorit, cosi to vypovídá o některých dnešních katolících, cosi o všech zdejších liberálech.

Jenže Halíkovi nestačilo, aby označil Čaputovou za dobrou kandidátku, on z ní chtěl udělat symbol.

"Jsem tak vděčný Zuzaně Čaputové, že s katolickou kartou na nominálně katolickém Slovensku nehraje, že je, jaká je," začala lektura sofismu. Jelikož papež František upozornil, jak zastánci tradičních hodnot "cedí komára a přehlížejí slona", neboť jsou tu jiná vážná témata jako chudoba, spravedlnost, životní prostředí - držte se - Zuzana Čaputová je mnohem kresťanštější než kandidáti, kteří se zaklínají křesťanstvím. Přichází podle Halíka jako "Jana z Arku, se svou statečností, se svou morální integritou".

Nuže, pokud se někdo nazve křesťanem, ještě neznamená, že jím i je. Podobně nebudeme považovat Žirinovského za liberála, nemusíme ani Kotlebu s Harabinem a Šefčovičem považovat za křesťanské kandidáty. Máme s tím zkušenosti i citáty z Bible, viďte. A ta francouzská světice, Panna Orleánská, také něco konkrétně reprezentuje, historicky i nábožensky. Svět paní Zuzany, Halíkem vybájeného erotického, emotivního a moderního Slovenska, to zrovna není.

Čtěte ZDE: Václav Klaus: Halíkův levičácký progresivismus je nebezpečím pro společnost. Odpadlictví kněze v přímém přenosu. Obrana profesora Piťhy a všech normálních lidí

Nestačilo. Jízda pokračuje

Tomáš Halík a Štefan Hríb, který mu mládežnický nadhazoval míčky, potřebovali obhájit, že paní Zuzana vlastně ani není liberálka či dokonce - Bůh chraň - extrémní liberálka. Extrémní mohou být jen ti druzí, áno. Všimněte si používání slova fundamentalismus v relaci. A pokud i paní Zuzana liberální je, tak prý v tom dobrém slova smyslu - jako byl liberální takový Jan Pavel II.

Přijde delší citát, Halík říká:

"Ona dostává nálepku liberál. To je právě ten způsob, jak se zachází s nálepkami bez rozlišení, bez rozmyslu. Můj přítel, velmi konzervativní americký katolický myslitel George Weigel, psal o Janu Pavlu II. jako o liberálním ve velmi pozitivním smyslu slova. Filozof John Gray říká, že jsou dva druhy liberalismu: liberalismus, který otevírá veřejný prostor pro všechny, tam samozřejmě má své důležité místo i křesťanství, církev a křesťanský pohled. Pak je liberalismus jako ideologie, která se chová totalitně a vytlačuje ty ostatní. To druhé je špatné, to první je dobré. Ten liberalismus, který reprezentuje paní Čaputová, je liberalismus prvního typu, prostě otevřený prostor pro všechny a právě tento typ liberální demokracie je podle mého kvalifikovaného názoru, protože tím se opravdu zabývám, to je nejlepší prostor pro uplatnění křesťanů a církve. (...) Liberalismus, to není nějaká nadávka - u nás se říká, že kdo používá cizích slov, je liberál. Je třeba rozlišovat: ten agresivní militantní laicismus - tomu je třeba říci ne. Ale papež František a už papež Benedikt hovoří o zdravém laicismu, o sekuláritě, která je správná."

George Weigel, autor monumentální biografie o polském papeži, psal o Wojtylově obhajobě kapitalismu, zejména v encyklice Centesimus Annus, kde papež hájil kapitalismus ve spojení s právním státem, což mimochodem ten dnešní papež nedělá. Ani jednoho, ani druhého to nedělá méně katolickým, ale to je na jinou debatu. Pointa: Liberalismus Jana Pavla II. a liberalismus Progresivního Slovenska jsou výrazně odlišné věci, pokud už je chceme srovnávat. Polskému papeži by byl bližší Ivan Mikloš nebo Richard Sulík než strana Zuzany Čaputové. Některá z témat progresivního liberalismu nazval Jan Pavel II. kulturou smrti. A to profesor Halík dobře ví, takže jako obvykle s gustem klame.

Důkazem je hned následující odkaz na Johna Graye.

S úsměvem a falší

Když vzpomíná jeho rozlišení dvou liberalismů, jde o knihu Dvě tváře liberalismu (česky 2004), kde Gray rozlišil liberalismus jako hledání modusu vivendi, "projekt koexistence, který lze uskutečnit v mnoha režimech", a liberalismus jako "předpis pro univerzální režim". To první hledá společenskou toleranci mezi různými světonázory, cílem je smír mezi nimi. To druhé má hotový politický program, jak tento smír nastolit a vnutit všem. To první odporuje druhému, " modus vivendi odmítá nárok liberálních hodnot na univerzální autoritu, je nutně v rozporu s filozofií liberální tolerance," píše Gray. "Neexistuje totiž žádný jeden režim, který by mohl být racionálně vnucen všem." (Malá hádanka: který z těchto liberalismů lze nazvat progresivismem?)

Profesor Halík prostě se svou obvyklou lehkostí nedouka otočil význam Grayova argumentu a dezinterpretuje ho. Suverénně, s úsměvem.

Nakonec totéž udělal i s papeži Františkem a Benediktem, zejména ten druhý napsal o rozdílech mezi laicitou a laicismem několik textů. Jde o to, že "křesťanství odepřelo státu právo považovat náboženství za součást svého státního pořádku, protože vyžadovalo svobodu víry," píše na jednom místě Ratzinger. Toto rozdělení a rozlišení státu a církve vysvětluje chápání sekulárního, jde o rozlišení na dvě sféry - světskou a náboženskou, ale ne sekularismus / laicismus. To první vyžaduje svobodné a veřejné prožívání víry, to druhé víru redukuje na soukromou věc a církvím například předepisuje řadu progresivních opatření, kterými zakazuje údajnou diskriminaci, což je nutí zavřít charity, dětské domovy a podobně. Vladimír Palko o tom napsal celou knihu, kterou ten citovaný Benedikt XVI. ocenil.

Profesor Halík ale používá odkaz na papeže přesně naopak, na obranu politického programu paní Zuzany. Dezinterpretuje tím Weigela, Graye, Ratzingera i Bergoglia. Profesory jsme si zvykli spojovat s jinými způsoby.

Čtěte ZDE: Synovské napomenutí Tomáše Halíka: Kristus hovoří zcela jinak. Zloba a lež v plné nahotě. Je třeba katolíky nadobro anihilovat? Cenzura a selektivní dialog dle Lidovek. Rozdíl mezi reformou a destrukcí

Podlaží pod suterénem

I intelektuálové se nám asi mění. Halík se později podělí s tím, jak právě buduje mezinárodní "intelektuální síť" autorů, kteří budou "o myšlenkách papeže Františka dále přemýšlet, rozpracovávat je a vtělovat je do faktických a různých podmínek různých kontinentů". Byly časy, kdy měli intelektuálové (i ti katoličtí) jiné poslání, čelili větším výzvám, jak rozpracovat myšlenky pro praktické potřeby různých kontinentů. Ale prosím. Kdoví, zda nebudou s těmi papežovými myšlenkami zacházet jako s Weigelovými, Grayovými či Ratzingerovými.

Vezeme se dále, další podlaží pod suterénem se jmenuje konspirace. Až tak.

Nebudu vás trápit tím, jak kněz Halík začal obhajovat registrovaná partnerství (cítí v tom opět papeže) či dokonce adopce dětí takovými páry, program paní Zuzany dokázal "rozpracovat a vtělit" s nadhledem veřejného teologa, Mišo Havran musel uznale kývnout hlavou, i Hríb už působí jako jeho mladší bratr.

Halík se pustil dál, ví, co chystá Hádes: "V americké církvi je určitá klika, která je spojena s americkými byznysmeny, kteří papeže Františka nenávidí pro jeho kritiku nespoutaného kapitalismu. Velmi se tam angažuje bývalý Trumpův poradce Bannon, který byl poradcem bývalého nuncia, s pomocí různých skupin, právě i pro-life skupin, kterým tak velmi nejde o ochranu života, ale jde jim o zachování ideologie nenávisti k modernímu světu (!), snaží se vytvářet opozici vůči papeži Františkovi a připravují se na budoucí konkláve. Myslím, že se jim to nepodaří. Kdyby se jim to podařilo, bude to znamenat schizma v církvi."

Inu, taková skupina existovala, nejde v ní ale o Banona, ale o tzv. skupinu ze St. Gallen, jejímž členem byl mj i kardinál Kasper, jehož Halík tak rád chválí. Dále než Bannon zašla i taková Hillary Clintonová, která chtěla měnit učení církve, ale protože ona patří do "století žen" a její program a program strany paní Zuzany ani nevykazuje rozdíly.

Ale třikrát rozvedený Bannon jako Kingmaker nového pontifa, který přinese změnu církve? Čistá a směšná naivní konspirace. I seriálový Mladý papež na HBO byl realističtější.

Povýšeně

Pane profesore, byl to výkon! Měl jsem pocit, že smyslem návštěvy naší erotické země má být vyvrácení nepravd z kázání biskupa Orosche, ale podařilo se vám více. Orosche jste napodobil z opačné strany.

Asi to netušíte, ale případné zvolení Zuzany Čaputové do úřadu prezidenta nebude začátkem velké porážky populismu v Evropě, jak byste si přál. Už proto, v jakém stavu je slovenská opozice, nebude to ani tragédie, natož konec dějin. Bude to politický triumf progresivního liberalismu, což bude mít své důsledky a přirozeně vyvolá jistou reakci, čímž nově oživí politiku. Tak to chodí. Jde o to, jak se v tom politickém zápase chováme, co prosazujeme. Dojem ale nezůstane jen z výsledku, ale také ze hry a faulů.

A jsme u toho. Tomáši Halíkovi se podařilo kromě dezinterpretací a konspirací říci i tuto větu: "V té celé škále je i náš přítel, kterého znám z doby, kdy jsme pracovali v disentu, úžasný člověk Fero Mikloško. Ale jeho čas se přece jen už pominul."

Hríb Františka Mikloška během celé relace nezmínil ani jednou, nepasoval mu tam, tak předstíral slepého-hluchého, ačkoli řešil zejména Oroschovo kázání. Nicméně Halík ho poslal do minulosti.

Neslušně. Arogantně. Povýšeně. 

Aby se to sebestřednému panu profesorovi jednou nevrátilo.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Zaděláno na další skandály: Kněžské semináře hnízdy deviací? Tresty za pravověrnost. Recept je přitom tak jednoduchý. Raději nevědět, jak to vypadá jinde. Vše naruby. Známe viníky i oběti. Představení mlčí

Zaděláno na další skandály: Kněžské semináře hnízdy deviací? Tresty za pravověrnost. Recept...

Na prahu půstu: Víme ještě, co je pokání? Proč je rozumné trestat tělo. Kdokoli může darovat více. Co řekl anděl s ohnivým mečem? Žíněné roucho a kovové háčky. Duch se ztrácí

Na prahu půstu: Víme ještě, co je pokání? Proč je rozumné trestat tělo. Kdokoli může darovat...

REKLAMA
reklama

NEJČTENĚJŠÍ

Mladý Klaus pozvedl prapor: Fialky ho vyloučily. Bolševika dle toho poznáš i poslepu. Ano ano, ne ne. Ozvěna z Bratislavy. Naše Trójská hříbátka. Schvalování atentátu se opět trestá. Občanská válka? Dokdy jen studená?

Mladý Klaus pozvedl prapor: Fialky ho vyloučily. Bolševika dle toho poznáš i poslepu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky