Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Sodomské hříchy: Změnil snad Bůh nedávno názor? Otevřený dopis papeži. Umlčí Petr Pavla? Soustavné odmítání říkat pravdu. Budou všichni křesťané spolupracovat na podvodu?

Sodomské hříchy: Změnil snad Bůh nedávno názor? Otevřený dopis papeži. Umlčí Petr Pavla? Soustavné odmítání říkat pravdu. Budou všichni křesťané spolupracovat na podvodu?

17. 2. 2019

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší další z bezpočtu pokusů probudit křesťanskou veřejnost, aby si uvědomila, že současný papežův směr Katolické církve není tím, co hlásal Kristus a jeho následovníci po tisíciletí

V USA vznikla nová koalice, ve které se sdružila tradiční katolická média. Tato koalice vypracovala požadavek jasné formulace církevní nauky o praktikované homosexualitě. Její delegace představí svůj dopis adresovaný Bergogliovi v době sumitu k řešení sexuálního zneužívání v Římě ve dnech 21. -24. února.

Otevřený dopis papeži Františkovi

Svatosti,

o svátku Obrácení sv. Pavla apoštola a připomínce sv. Petra v tomto roce Páně 2019 se podepsaní obracejí na Vaši důstojnou osobu v oděvu představitele Nové smlouvy věrných katolíků, kteří touží přinést otci k nohám naléhavé starosti synů a dcer.

Věříme v Krista upřímným způsobem, a proto hledáme od jeho pozemského Zástupce pastorační vysvětlení otázky, která nezodpovězena může mít strašlivé následky v životě praktikujících katolíků. Skutečnost, že jsme se rozhodli učinit tak veřejně, dokazuje naléhavost naší žádosti a nemá v úmyslu činit tak z nedostatku úcty k osobě Svatého otce. Pokládáme se za ovce v naléhavé potřebě slova Pastýře.

Včera a dnes

Bylo období, a to v nedávné minulosti, kdy katolíci dobře znali neomylné nauky Víry a Mravů, které jediné mohou být předmětem diskusí v případě nebezpečí pro duši, neřestí, které je třeba odvrhnout a vytrvale se varovat pokušení ze strany těch, kteří netouží patřit na Tvář Boží na věčnosti.

Dnes bohužel se nacházíme v situaci, která prý už nenese důsledky ani pro naše pastýře, kteří jako naši zpovědníci k vyznání hříchů říkají, že to už nyní nejsou hříchy zakázané mravním zákonem; i naši souvěrci nám namlouvají, že milosrdný Bůh prý už je za hříchy nepokládá.

Po celý život jsme usilovali zachovávat přikázání Boží a církevní, až najednou nyní slyšíme, že všechna náboženství jsou stejně platná a všichni lidé spaseni, že všichni jsou si před naším Bohem rovni.

Od dětství v katolické škole jsme se učili, že máme být ochotní raději zemřít, než abychom se dopustili „smrtelných hříchů“, které maří Boží život v naší duši – učili nás o hlavních hříších, o kterých se málo mluví z kazatelny a na něž pak zapomínají i věřící v kostelních lavicích.

Některé z těchto urážek proti Bohu a proti přirozenosti, klasifikované jako hřích do nebe volající byly pokládány za hříchy tak strašné v Božích očích, že volají o pomstu do nebe. Kněží, řeholnice a naši rodiče, papežové a katecheté nás učili, že „sodomské hříchy“ jsou jedny z nich.

Čtěte ZDE: Napomenutí papeže: Nelze již mlčet k likvidaci víry a Církve. Na čem pracují vatikánští ajťáci? Hrůza probouzí odvahu. Je papež přesvědčený heretik? Vrchol ignorance a pohrdání. Luther se v pekle nemůže smát

Jak je to možné?

Dnes tentýž hřích ztratil své duchovní stigma, do té míry, že „duhové mše“ jsou na denním pořádku a samo katolické kněžství bylo jimi označeno jako jako „gay z povolání“.

V důsledku toto si naše Koalice nutně klade otázku: jak to, že hřích, který volal v Božích očích o pomstu, když jsme byli dětmi – a který odsoudil sv. Tomáš Akvinský v Teologické Summě jako „hřích proti přirozenosti“ a největší z hříchů nezřízenosti, nemá být dnes za hřích vůbec pokládán?

Jestliže i nejtěžší hříchy mohou být pojednou „nehříšné“ prostě s příchodem času a změnou v lidském chování, co se nakonec stane se samotným pojmem hříchu, s Desaterem Božích přikázání, s teologií, s nebem a peklem, soudem osobním i posledním? Jestliže zde není hříchů, proč by se měly praktikovat ctnosti a přistupovat ke svátostem?

Neklademe své otázky z pouhé zvědavosti, ale v obavě z postupné eroze víry v nás samotných i v celé naší Církvi. I přesto, že jsme hříšní – protože jsme hříšníci – musíme vědět, čemu máme ještě před Bohem věřit.

Snažíme se nikoho nesoudit a neodsuzovat, zvláště ne ty, kteří bojují s náklonností k tomuto hříchu, který včera „svolával z nebe pomstu“, a dnes je to prostě „jiný životní styl“. Nejsou již povzbuzováni k tomu, aby byli na stráži před tím, co podle Písma svatého vede duše k věčné záhubě.

Bylo by tedy od každého katolíka nesprávné pohrdat někým proto, že nemá potřebnou úroveň, aby zachovával normy mravního zákona a není k tomu veden od dětství v katolické škole a od kněží a biskupů o tom neslyší ani slova.

Sklony a skutky

Je zde problém: církev je rozdělena a zmatena, protože církev učící mlčí, a co je horšího, přizpůsobuje se ve jménu „tolerance a různosti“.

Svatý otče, jsme si jisti, že jste solidární s touto naléhavou výzvou svých synů, která má za cíl obdržet potvrzení neodvolatelné církevní nauky o homosexuálních skutcích. A zdůrazňujeme skutky, - nikoliv sklony - záměrné a konané vědomě, neboť souhlasíme se skutečností, že ti, kteří bojují s přitažlivostí osob stejného pohlaví, musejí získat stejnou pastorační péči a katechetickou nauku, starostlivost, jakou všichni hříšníci požadují od svých zpovědníků a služebníků oltáře.

Je-li tomu tak, jak nás vyučovali v katolické škole, že homosexuální styk bez lítosti – nikoliv pouhá náklonnost a myšlenka, nýbrž samotný akt – vede k věčnému odsouzení, jak může být pokládáno za pastoračně správné, milosrdné a láskyplné opomíjet vyučování těch, kteří k tomu mají náklonnost?

Je to samo o sobě nelogické, jako analogický příklad člověka, který chce raději objímat dítě, které se nachází na kolejích, než aby ho odnesl z kolejiště, kde ho smrtelně ohrožuje blížící se vlak. Bez úsilí vzdálit dítě od nebezpečí je soucitné objímání nejen zbytečné, ale rovnalo by se přímo kriminální nedbalosti.

Kde dříve Matka Církev neváhala zachraňovat své děti, nyní dává přednost tomu, že je doprovází?

Ale kam?

Svatý otče, prosíme, abyste vahou svého úřadu zbavil svět falešného dojmu, že církev, která usiluje o láskyplné napomínání hříšníka, je církev, která postrádá milosrdenství.

Čtěte ZDE: Krok za krokem: Likvidace morálky zevnitř Církve. Existují homo-světci? Novodobí jezuité průkopníky zkázy. Budou ve Vatikánu transsexuální toalety? Dva plus dva je dnes pět. Nenechte se napálit evangeliem!

Jako voda k ohni

Jak může skutek duchovního milosrdenství – skrze naléhavé napomínání hříšníka – postrádat milosrdenství?

Papež Jan Pavel II.  ve svém „Listě biskupům katolické církve o pastoraci homosexuálních osob“ v roce 1986 jednoznačně upozornil, že náklonnost k homosexualitě je „objektivní nezřízenost“ a samotný akt je „zlo samo v sobě hříšné“.

„Proto těm, kteří mají tyto sklony, musí být věnována obzvláštní péče, aby nebyli vedeni k přesvědčení, že žít s orientací k homosexuálním aktivitám, je morálně přijatelné. Není tomu tak.

Kým byl on, aby soudil? Byl papežem, náměstkem Kristovým na zemi, prvním Zpovědníkem a Pastýřem všech ztracených ovcí světa.

V odpověď na naléhání sv. Petra Damiána na Svatého otce, aby „postupoval proti klerikům s bolestnou mravní zvráceností sodomie“, papež Lev IX. odpověděl slibem, že podnikne všecky možné papežské aktivity proti pádu duší:

»Ať je všem jasné, že souhlasíme se vším, co je obsaženo v této knize, která je protikladem jako voda k ohni ďábla. Aby se nezřízenost této nečisté smilnosti nemohla beztrestně šířit, musí být odmítána přiměřenou represivní aktivitou apoštolské přísnosti. K žárlivé ochraně spásy a věčného štěstí ubohých hříšníků autoři Katechismu Tridentského koncilu píší že „ani smilníci, ani cizoložníci, ani zženštilci ani sodomité nemají přístup do nebeského království“.

Souhlasíte Svatý otče, že ti, kteří praktikovali homosexualitu a nekonali pokání, a ti, kteří tvoří dnešní společnost LGBT, bez náležitého pokání nikdy nezískají nebeské království? Jestliže souhlasíte, neukládá Vám milosrdenství, aby jim to bylo s láskou řečeno?

Spolupráce nad podvodu

Pomozte nám pochopit, jak odmítání říci jim pravdu, nepředstavuje totéž, co krajní nespravedlnost vůči komunitám LGBT, když k tomuto tématu nepřestáváte opakovat: Kdo jsem já, abych soudil? Svatý otče, pro Vás platí: Roma locuta, causa finita. Nezaslouží si tito bloudící, aby slyšeli od vás celou pravdu?

Má být Boží slovo před nimi zatajováno ve jménu Milosrdenství?

»Muži zanechali přirozeného styku se ženou a vzplanuli náklonností k sobě navzájem. Muži páchali nestoudnosti a zakusili sami na sobě zasloužený trest za své poblouznění. A protože se nesnažili poznat Boha, dopustil Bůh, že klesli do zvrácených názorů, takže se dopouštějí věcí ošklivých. ( …) Oni sice znají Boží ustanovení, že zasluhuje smrti ten, kdo se dopouští takových věcí. Přesto však to dělají nejen sami, nýbrž i schvalují, když to dělají druzí (Řím 1, 27-32).

Ve jménu „tolerance“ a „pochopení“ umlčí Petr Pavla?

Mají se věřící katolíci stát spolupracovníky na podvodu, který klamně tvrdí, že odsouzení Písma svatého za tyto „těžké nepravosti“ nemá žádné důsledky?

Skutečnost je taková, že nauka církve se v ničem nezměnila:

Tradice opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako těžkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že „homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené“. Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od předávání života. Nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány (KKC 2357).

Prosíme, abyste jasně odpověděl:

  • Papeži Františku, věříte, že homosexuální akty jsou „akty těžké nezřízenosti“, jak učí platný Katechismus katolické církve?
  • Papeži Františku, věříte, že homosexuální akty jsou „intrinsecamente disordinati“?
  • Papeži Františku, věříte, že homosexuální akty se protiví přirozenému zákonu, jak učí Katechismus katolické církve?
  • Papeži Františku, věříte, že homosexuální akty nemohou být v žádném případě schvalovány, jak učí Katechismus katolické církve?

Čtěte ZDE: Nesnesitelný odér z Petrova stolce: Proč papež kryje zvrhlé biskupy a homomafii ve Vatikánu? Horor s Františkem je ve finále. Rezignuje mravně zkažený tyran? Miláček médií, ateistů a Halíků mlčí

Poznat pravdu

Svatosti, Boží lid chce znát pravdu, jak ji mají znát pastýři duší, synové světa a komunity LGBT. Polní nemocnice je plná osob, které dychtí přijmout lék jasné a jednoznačné katolické nauky. Pro nemocného nemůže být většího milosrdenství než upřímná poctivost dobrého lékaře.

Proto jsme informovali představitele tisku, že naše Koalice na 23. února 2019 zve do města Říma naše bratry a sestry z celého světa: gaye, lesby, hetero, protestanty, katolíky, židy, muslimy, ateisty i nevěřící – aby spojili své hlasy s tímto naším hlasem a žádali Katedru Svatého Petra o vyjasnění:

Papeži Františku, podkládáte za závaznou a pravdivou směrodatnou trvalou nauku katolické církve založenou na Božích zákonech a přirozeném zákonu: že homosexuální akty jsou nemravné, nepřirozené a nemohou být nikdy ospravedlňovány?

Všichni lidé na světě – ale především ti, kteří se identifikují jako homosexuálové, mají před Bohem právo poznat pravdu. Očekávají odpověď tak jako my. Prosíme, vyslyšte naši žádost!

Ujišťujeme Vás svými modlitbami za uzdravení a jednotu trpící Kristovy církve.

Vaši v Kristu Ukřižovaném

COSA

(Koalice sv. Atanáše)

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Františkův plán: Ráj na zemi bez Boha? Zhoubná synoda právě probíhá. Nejvyšší entitou je prales. O spáse duší ani slovo. Rezignace na rozum. Boží zjevení je nadbytečné? Pojďme se evangelizovat třebas lidojedy

Františkův plán: Ráj na zemi bez Boha? Zhoubná synoda právě probíhá. Nejvyšší entitou...

Halík o Gottovi: Posoudil a odsoudil se sám. Hanba jej musí přímo fackovat. Zaslouží si zpěvák katedrálu více než Václav Havel? Hvězda normalizační sociologie by měla mlčet. Slova poručíka Colomba

Halík o Gottovi: Posoudil a odsoudil se sám. Hanba jej musí přímo fackovat. Zaslouží si...

NEJČTENĚJŠÍ

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme být spolu. Pokrytci pominou, podstatné zůstane. Německý úžas. Energii národa vědci nezměří. A co by řekl Karel Gott na mariánský sloup?

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky