Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Na prahu letnic: Vidí také tvoje oko do věčnosti? Papež, který vede lidi k hříchu a peklu. Starejme se o věci nebeské. Co je pro tuto chvíli nejdůležitější? Velký světec zná správnou odpověď. Duch svatý je síla!

Na prahu letnic: Vidí také tvoje oko do věčnosti? Papež, který vede lidi k hříchu a peklu. Starejme se o věci nebeské. Co je pro tuto chvíli nejdůležitější? Velký světec zná správnou odpověď. Duch svatý je síla!

13. 5. 2018

Tisk článku

Steve Skojec před svatodušními svátky vybízí, abychom při pohledu na současný papežský stolec zcela nepropadli chmurám a raději otevřeli svá nitra tomu nejpodstatnějšímu

Setkávám se s mnoha lidmi hledajícími důvod, aby mohli konečně uvěřit, že František je antipapež. Proč? Proč na tom tolik záleží? Nestačí vědět, že se mýlí a že hledá způsoby – chytré cestičky na samé hranici svého papežského úřadu – jak věřící svést na scestí?

František je téměř jistě materiální heretik. Není na nás dokazovat, zda je i heretikem formálním. Jeho názory – nikoli jeho nauka, neboť si dává velký pozor, aby nevykonával autentické magisterium vyžadující souhlas – skutečně vedou lidi ke hříchu a nakonec do pekla.

 

Přesto je podle jakéhokoli představitelného měřítka stále papežem.

Boží dopuštění 

Křesťanská víra je plná paradoxů, kamenů úrazu a tvrdých slov. V dějinách jsme měli papeže, kteří zastávali heretické myšlenky, a jiné, kteří umožňovali rozkvět bludů, a tím se stávali jejich spolupachateli. Další žili tak pohoršlivým životem, že určitě – rozhodně a bezpochyby – vedli jiné ke hříchu a pravděpodobně do pekla.

Přesto to byli papežové.

Přestaňme se pokoušet vyřešit to sami. Je to vaše Církev, nebo je Kristova? Přestaňte si myslet, že bouře lodičku Církve potopí, aby vás Pán Ježíš nemusel napomínat jako apoštoly: „Vy malověrní…“

On může jediným slovem utišit vichry i moře.

To, co se děje, dopouští Bůh. V Církvi ustanovil strukturu autority, kterou musíme poslouchat, dokud nám to dovoluje správně formované svědomí.

Je-li František skutečně antipapežem, jak se tím mění váš každodenní život? Přestanete se modlit? Přestanete chodit na Mši? Přestanete s duchovní četbou? Vzdáte se víry?

Čtěte ZDE: Otázka hříchu: Ze zla se stala společenská prestiž. Ani zkáza planety či jaderná válka není horší. Ďábelské zmatení pojmů a logická nevyhnutelnost pekla. Tajemství neposkvrněného početí

Čeho dbát více

Z dlouhodobého hlediska jistě záleží na tom, zda je papežem skutečným a ďábelským, nebo falešným a ďábelským. Tak či tak však jasně slouží knížeti tohoto světa, nikoli Králi králů.

Pohoršuje vás? V pořádku – to by měl. Máte-li víru, poznáváte, že ji chce zničit. Postavte se proti tomu, silní vírou (srov. 1 Petr 5,9).

Bůh to dopouští z nějakého důvodu. Důvěřujeme Mu, nebo ne? Je k naší spáse nutné, abychom znali pravdu hned teď?

Svatý Vincent Ferreský vsadil v době avignonského papežství na nesprávného koně: domníval se, že skutečným papežem je Klement, zatímco svatá Kateřina Sienská stála za Urbanem (který jím opravdu byl). Svatí však byli oba.

Starejte se o věci nebeské. Dbejte na svou svatost a spásu. Přestaňte se tolik zabývat mužem, který vás připravuje o pokoj. Ano, potřebujeme vědět, co jménem Církve dělá, ale neměli bychom podléhat beznaději. To, že Petrova omylnost ve všem kromě autority jeho úřadu je z Písma naprosto jasná, má svůj důvod. Bůh věděl, že tyto časy přijdou. Vzmužte se. Mějte víru. (Zdroj.)

Sv. Jan Maria Vianney: Promluva o Duchu svatém

Ach, jak je to krásné, milé děti, Otec je naším Stvořitelem, Syn je naším Vykupitelem a Duch svatý naším Průvodcem. Člověk sám o sobě není nic. Ale je veliký s Duchem svatým. Člověk je jen pozemský a docela zvířecí, ale jenom Duch svatý může duši pozdvihnout a povznést vzhůru. Čím to, že se svatí tak oprostili od země? Protože se nechali vést Duchem svatým.

Ti, kdo se nechávají vést Duchem svatým, mají správné úsudky. Proto je tolik neučených, kteří mnohem více chápou než ti, kdo jsou v mnohém vyučeni. Jestliže jsme vedeni Duchem svatým, který je světlo a síla, učí nás rozpoznávat pravdu od bludů a dobré od zlého. Jako dalekohled, který ukazuje předměty zvětšeně, dává nám Duch svatý vidět dobré a zlé ve velkém. S Duchem svatým vidíme všechno velké: vidíme velikost nejmenších skutků pro Boha vykonaných, ale také velikost nejmenších chyb. Jako poznává hodinář přes lupu nejmenší kolečka hodin, tak poznáváme ve světle Ducha svatého všechny podrobnosti svého bídného života. Ty nejmenší nedokonalosti se nám v jeho světle jeví velmi veliké. Nejmenší hříchy působí ošklivost. Právě proto Nejsvětější Panna nikdy nezhřešila. Duch svatý jí dal poznat ošklivost zla. Děsila se hrůzou před nejmenší chybou.

 

Čtěte ZDE: Velikonoce přede dveřmi: Pýcha je neřest, kterou není možno nikdy ukojit. Nenápadná rakovina duše. Vyvrací základy rodiny a společnosti. Jediná rozumná cesta k záchraně: Kristovo ponížení a obnažení

Ti, kdo mají Ducha svatého, nemohou být domýšliví. Poznávají tak dobře svůj ubohý stav. Pyšní jsou ti, kdo nemají Ducha svatého. Lidé světa nemají Ducha svatého, anebo ho mají jen na chvilku, nezůstává u nich, světský chaos ho zaplaší. Křesťan vedený Duchem svatým rád zanechává statky tohoto světa, aby se snažil získat poklady nebeské, a dovede je rozeznávat.

Pohled světa nevidí víc než život pozemský, tak jako moje oko nevidí dál než tyto zdi, pokud jsou dveře kostela zavřeny. Ale oko křesťana vidí až do věčnosti.

Člověku, který se nechá vést Duchem svatým, se zdá, jako by nebylo světa. Světu se však zdá, jako by nebylo Boha. Zaleží tedy na tom, kdo nás vede. Nevede-li nás Duch svatý, ať děláme cokoli, není v tom smysl ani vkus. Naopak vede-li nás Duch svatý, je ve všem, co děláme, opravdové zalíbení, člověk by radostí umřel. Ti, kdo se nechávají vést Duchem svatým, cítí v sobě veškerou blaženost, zatímco špatní křesťané chodí v trní a po ostrých kamenech.

Člověk, který má Ducha svatého, nepociťuje nikdy dlouhou chvíli, když je v přítomnosti Boží, z jeho srdce vychází láska. Bez Ducha svatého jsme jako kámen na cestě.

Vezměme do jedné ruky nasáklou houbu a do druhé křemen a obě stiskněme. Z křemene nevymačkáme nic, ale z houby vyždímáme mnoho vody. Houba je duše naplněná Duchem svatým a křemen je srdce studené a tvrdé, ve kterém Duch svatý nebydlí. Duše, která má Ducha svatého, nalézá v modlitbě tak velký požitek, že se jí zdá čas pro modlitbu příliš krátký. Nikdy nezapomíná na Boží přítomnost. Její srdce je před dobrým Vykupitelem v Nejsvětější svátosti jako hrozen v lisu.

Duch svatý tvoří v srdcích spravedlivých myšlenky a plodí v jejich ústech slova. Ti, kdo mají Ducha svatého, nevydávají ze sebe nic zlého. Všechny plody Ducha svatého jsou dobré.

Bez Ducha svatého je všechno studené. Proto, když si všimneme, že ubývá horlivosti, musíme rychle konat devítidenní pobožnost k Duchu svatému, abychom ho prosili za víru a lásku. Když někdo vykonal duchovní cvičení, je plný dobrých přání. Tato dobrá přání jsou dechem Ducha svatého, který prošel naší duší a všechno obnovil tak, jako teplý vítr zahřívá led a přivádí opět jaro. Nejste sice velkými světci, ale přece míváte okamžiky, kdy zakoušíte sladkost modlitby a přítomnost Boží: Jsou to návštěvy Ducha svatého. Máme-li Ducha svatého, naše srdce se rozšiřuje a koupe se v Boží lásce. Ryba si nikdy nenaříká, že má příliš mnoho vody. Tak ani dobrý křesťan nikdy nenaříká, že je příliš dlouho u dobrého Boha. Některým se zdá náboženství nudné právě proto, že nemají Ducha svatého.

Kdybychom mohli zavrženým říci: „Proč jste v pekle?“ Odpověděli by: „Protože jsme se protivili Duchu svatému.“ A kdybychom se ptali svatých: „Proč jste v nebi?“ Odpověděli by: „Protože jsme poslouchali Ducha svatého.“ Napadají-li nás dobré myšlenky, je to důkazem toho, že nás navštěvuje Duch svatý. Duch svatý je síla. Duch svatý udržel svatého Simeona na sloupě. On posiluje mučeníka. Bez Ducha svatého by mučedníci padli jako padá listí ze stromů. Když zapálili hranice mučedníků, ochlazoval Duch svatý žár ohně teplem božské lásky.

Čtěte ZDE: Nejhlubší tajemství vesmíru: Nejsvětější Trojice. Pilíře křesťanství zakrývané současným papežem. Popírání Trojice v samotném Vatikánu. Náměstek nepoznává svého nadřízeného: Zapomněl již František na Ježíše?

Dobrý Bůh nám sesílá Ducha svatého a jedná s námi jako veliký král, který dává příkaz svému ministru vést jednoho ze svých poddaných, a říká mu: „Budeš provázet tohoto člověka všude a přivedeš mi ho nazpět zdravého.“ Jak je krásné, milé děti, mít za průvodce Ducha svatého. Ach, ten je dobrým vůdcem. A přece jsou takoví lidé, kteří ho nechtějí poslouchat.

Duch svatý je jako člověk, který má vůz s dobrým koněm a zve nás, abychom s ním jeli tam či jinam. Potřebuje jen náš souhlas. Ach, jak je to snadné. Nepotřebujeme nic jiného, než říci ano. Uvědomme si tedy: Duch svatý nás chce zavézt do nebe, potřebujeme říct ano a nechat se vést.

Duch svatý je jako zahradník, který obdělává naši duši. Duch svatý je naším služebníkem.

Je zde dobrá puška. Vy ji nabijete. Ale někdo z ní musí vystřelit. Tak také v nás je schopnost konat dobro, ale jedině skrze Ducha svatého, ten totiž působí dobré skutky.

Duch svatý spočívá ve spravedlivých duších jako holubice v dobrém hnízdě. Zahřívá dobrá přání v čisté duši jako holubice svá mláďata.

Duch svatý nás vede jako matka vede své dvouleté dítě za ruku, tak jako člověk, který vede slepého.

Svátosti, které ustanovil náš Pán, by bez Ducha svatého nic neprospívaly našemu spasení. I smrt našeho Pána by bez něj byla neplodná. Proto řekl náš Pán svým apoštolům: „Pro vás je dobré, abych odešel. Neboť kdybych neodešel, nepřišel by k vám Utěšitel.“ Příchod Ducha svatého zúrodnil setbu milostí. Sejete pšenici do země! Dobrá! Je však potřeba slunce a déšť, aby vzešla a dorostla do klasů.

Každé ráno bychom měli říkat: „Bože můj, pošli mi svého Ducha, aby mi dal poznat, co jsem já a co jsi ty.“

„Kéž bych znal tebe a kéž bych znal sebe,“ řekl svatý Augustin.

Svatý Jean-Marie Baptiste Vianney (počeštěně Jan Maria Vianney; 8. květen 1786, Dardilly, Francie - 4. srpen 1859) byl slavný francouzský kněz, vynikající kazatel a vyhledávaný zpovědník porevoluční Francie. Často je označován jako (svatý) farář arský. Je patronem kněží. 

Jeho upřímná zbožnost, skromnost, píle a láska k duším, které bylo nutné obrátit, vedla k tomu, že se Ars stal brzy centrem náboženského života celé země. Přestože nebyl ani teologem ani dobrým řečníkem - většinu času strávil ve zpovědnici a před svatostánkem. Do Arsu za ním tehdy připutovalo ročně až sto tisíc lidí. 

Jeho kázání jsou přes svou jednoduchost dodnes pramenem pro duchovní život mnoha lidí. 


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Obrácení národa během okamžiku: Jeden z největších zázraků dějin. Obraz, jemuž bije srdce. Co se stalo v Mexiku před půl tisíciletím? Vědecký výzkum selhává. Dožijeme se ještě něčeho podobného?

Obrácení národa během okamžiku: Jeden z největších zázraků dějin. Obraz, jemuž bije srdce....

Falešné křesťanské sebemrskačství: Uznáváme vylhanou historii. Také proto zaniká naše identita. Proč jsme podlehli bludům? Takřka vše bylo prokazatelně jinak. Proč nás upadlý klérus sám nadále klame?

Falešné křesťanské sebemrskačství: Uznáváme vylhanou historii. Také proto zaniká naše...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Vraždění v Gaze: Krvavý vykřičník západního pokrytectví. Prezident Zeman na jedné lodi s Kavárnou. Bestiální poprava neozbrojených nikomu nevadí. Proč mlčí i Rusko? Souhlasem jsme udělali krok do tmy

Vraždění v Gaze: Krvavý vykřičník západního pokrytectví. Prezident Zeman na jedné lodi...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky