Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Islámské právo šaría v Evropě: Již brzy. Zrazují nás i vlastní duchovní. Kardinál Burke o jediné účinné formě vzdoru. Dvojí tragédie zabitého kněze. Najdeme odvahu říci ďáblu NE?

Islámské právo šaría v Evropě: Již brzy. Zrazují nás i vlastní duchovní. Kardinál Burke o jediné účinné formě vzdoru. Dvojí tragédie zabitého kněze. Najdeme odvahu říci ďáblu NE?

31. 7. 2016

Tisk článku

Ivan Poledník se zamýšlí nad důvody pasivního či dokonce vstřícného postoje mnohých duchovních k islámu a přináší vyjádření několika kněží i katolických laiků, kteří vědí, kam tato cesta vede

Před několika dny se kardinál Burke, jako již mnohokrát předtím (například kritikou papeže Františka) pustil v rozhovoru pro Religion News Service na tenký led. Vyvolal tím poprask a pochopitelně se od něho mnozí jiní preláti ihned distancovali.

Černá ovce

Kardinál Raymond Burke patří mezi hrstku statečných konzervativních církevních hodnostářů se silným vztahem k tradici. Nejen, že se v rámci svého manévrovacího prostoru snaží vycházet z autentické katolické nauky, kterou většina současných kněží buďto vytěsnila, nebo jim byla v seminářích přímo odepřena. Navíc podporuje tradiční liturgii a v našem kontextu především: připomíná to, co všichni, kdo před tím zcela nezavírají oči, nutně musejí vidět: pravou povahu nekřesťanských kultur a náboženství, islámu především.

Učí nás historie i současnost, máme k dispozici nepřeberné množství srozumitelných výkladů o podstatě této militantní nábožensko-politické ideologie. Přesto, když dnes někdo z řad Církve, která proti zkáze z východu po celá staletí stavěla hráze a má s ní mnohačetnou zkušenost, vystoupí s ještě celkem opatrnou kritikou islámu, sesype se na něho lavina kritiky. To (kromě mnoha jiných věcí) jen dokazuje, v jak hluboké krizi se dnes Církev nachází.

Kardinál Burke

Přitom neřekl vlastně nic nového - ani nic, co bychom nevěděli. V první řadě zdůraznil, že islám je v podstatě forma totalitní vlády. Pustil se do kritiky katolických vůdců za to, že ve své zbabělé toleranci považují islám za rovnocenné náboženství vedle křesťanství.

Tento blud se po Druhém vatikánském koncilu a poté v dalších letech velmi rozšířil. Přispěl k tomu velkou měrou také Jan Pavel II., jenž se neblaze proslavil líbáním koránu a pořádáním mezináboženských setkání v Assisi. Tento postoj dokonale zapadá do všeobecné liberalizace a relativizace hodnot, kdy se vlastně ani nemáme kolem čeho semknout a co bránit.

Čtěte ZDE: Prokletí světa jménem Islám: Nikdy nebyl, není ani nebude náboženstvím míru. 109 veršů přikazujících naše zničení: Nevyvratitelné důkazy jeho násilné povahy. Neustane, dokud nepokoří celý svět. Jeden a půl miliardy lidí má přikázáno nás vyhladit

Islám chce vládnout světu

Dále kardinál Burke hovořil o tom, že kdekoli se stane islám majoritním, má za povinnost zavést právo šaría a vnutit jej i ostatní populaci. Zmiňoval v této souvislosti některé čtvrti měst ve Francii a Belgii, z nichž se staly všeobecně známé no-go zóny, v podstatě malé muslimské státy ve státě. A tyto se budou rozšiřovat.

Zdůraznil, že nejde o anomálie, nýbrž o věci islámu vlastní. A pokud nemáme v úmyslu nechat si islám v budoucnu vnutit, měli bychom si již dávno dělat opravdu velké starosti.

Zmínil samozřejmě řadu historických peripetií s muslimy včetně velkých vojenských střetů, které naši civilizaci zachránily od islamizace. Tyto epochy pak přirovnal k současné situaci a důrazně připomněl, že je nad jakoukoli pochybnost, že islám chce vládnout světu.

Jako řešení nabízí návrat ke křesťanské víře a ke společné křesťanské identitě - a její co největší upevnění. V tom lze s kardinálem Burkem určitě souhlasit, neboť - přiznejme si - na jakékoli jiné řešení je buďto pozdě, nebo je nereálné, případně by zákonitě vedlo k nepředstavitelné vlně násilí a k totální destabilizaci celé společnosti.

Ve vyhraněné opozici vůči tomuto pohledu na islám jsou mezi duchovními nejen různí Halíkové a podobné "případy" v různém (mnohdy terminačním) stádiu odpadu od víry, nýbrž i - nijak překvapivě - samotný papež František.

Ten nedávno prohlásil: „Nemějme strach říkat tuto pravdu: svět je ve válce, protože přišel o mír. Je to válka zájmů, válka o peníze, válka o přírodní zdroje, je to válka o vládu nad národy: toto je ta válka. Někdo si může myslet, že mluvím o náboženské válce. Nikoli. Všechna náboženství chtějí mír. Válku chtějí jiní."

Tedy výraz definitivní rezignace na jasné a kategorické myšlení, všeobecné znalosti a naši společnou historickou zkušenost. V duchu všeobecného relativismu a politické korektnosti, za účelem krátkodechého vlichocení a nepopouzení. Popírá tím jak jedinečné a specifické nároky křesťanství, tak integritu a identitu jiných náboženství a světonázorových systémů. A také staletí svatých válek a obracení na islám pomocí násilí.

Čtěte ZDE: Zavražděný kněz v Rouen: Náboženská válka začala. Probudí zločin prvorozenou dceru Církve? Terorismus jako na zavolanou a obruče strachu kolem Evropy. Rubikon překročen. Co bude dál?

První vlaštovka i u nás?

I mezi modernistickou strukturou Církve již ale tu a tam zaznívají hlasy narušující ponížené a smířlivé promuslimské unisono. Nedávno tak mnohé překvapil Milan Badal, ředitel Odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského.

V krátkém rozhovoru pro ČT24 zdůraznil, že nedávný útok na kostel spojený s bestiální vraždou kněze je zákonitým vyústěním dlouhodobého vývoje za neustálého mediálního a politického "korektního" zamlčování a kamuflování. Ještě odvážnější bylo poukázání na nesmyslnost rozdělování "špatného islamismu" a "úžasného islámu". Tím se dostal k jádru věci. Tímto svým politicky nekorektním názorem zaskočil i moderátora, jenž se mu zoufale pokoušel skákat do řeči a vytahovat vyčpělá klišé typu křížových výprav. Kněz si ale ani ve zbytku rozhovoru nebral politicky korektní servítky.

Samotný rozhovor začíná v čase 0:50.

Tragédie otce Hammela

Smutným paradoxem ohavného incidentu je fakt, že zavražděný kněz Jacques Hammel, byť se bezpochyby jednalo o srdečného, čestného a obětavého člověka, vězel rovněž v onom bludném a smířlivém pohledu vůči islámu. Dokonce údajně před nějakou dobou zorganizoval sbírku, jejíž výtěžek věnoval na koupi pozemku pro stavbu mešity! Muslimové v zemích, kde mají většinu, zakazují stavět křesťanské kostely, zatímco v Evropě sami katolíci podporují mohamedány při budování mešit a již jim dokonce i prodávají své kostely, aby je předělali na mešity.

Jak konstatuje historik Radomír Malý, vina ulpívá především na výše postavených osobách v Církvi - na těch, kteří i na místech římských pontifiků neustále matou věřící tezemi o „mírumilovném islámu“ a o potřebě přijímat nelegální uprchlíky. Katolická církev se tak dostává na stejnou pozici se současnou liberální, neomarxistickou a genderistickou společností, která říká přesně totéž – a bude to říkat i nadále, i kdyby  se teroristické vraždy islamistů staly "běžnou" součástí života každé evropské obce.

Radomír Malý hořce připomíná verše Jaroslava Seiferta z doby heydrichiády v roce 1942: „Jméno za jménem odkapávalo z ostří sekery a my už jsme je ani nedokázali vnímat…“ Člověk si zvykne na všechno, i na muslimské mordy (vždyť mne se při troše štěstí nemusejí vůbec dotknout), jen když bude mít jistotu svého blahobytu, kariéry a požitků. V takové situaci přestane logicky reflektovat, že ideologií plodící násilí je právě islám a bezmyšlenkovitě bude papouškovat všechny ty nesmysly o jeho „mírumilovnosti“.

Čtěte ZDE: Výkřik na duchovní poušti: Oživme ducha křížových výprav! Evropa přežila díky víře předků. Zrada duchovních autorit a kapitulantský dialog s ďáblem. Vzplanou ještě naše srdce?

Je za tím ještě něco jiného

Neřešitelným tento problém dělá stále zřetelnější fakt, že ONI chtějí, aby zde panoval tento teror. Ti, jejichž vůli plní politici typu prezidenta Hollanda, kancléřky Merkelové či šéfa nevolené bruselské vlády Junckera. Ideologie multikulturalismu a zablácené zaklínadlo lidských práv zabraňuje jakémukoli účinnému opatření, které by dokázalo muslimský terorismus eliminovat či alespoň omezit.

Nezávislý katolický novinář Ignác Pospíšil k tomu dodává, že tyto síly masový přísun migrantů vědomě podporují, protože jim jejich přítomnost a chaos jimi vyvolávaný velmi vyhovují. Dnes už není sporu o to, že především levice dlouhodobě podporovala přísun migrantů v naději, že ji tito budou za to volit, a tím navzdory nechuti domácích, držet u moci (dlouhodobá politika socialistů a zelených).

Není pochyb o tom, že i mnozí další vítají chaos a prudký vzestup zločinnosti a terorismu, které jsou s migrační invazí neoddělitelně spojené. Hledají tak důvody pro totální odzbrojení Evropanů napříč všemi státy, zavádění praktik policejního násilí a potlačování náboženských práv.

Máme skutečný problém. Nejen katolíci, všichni.

Najdeme stejnou odvahu mu čelit, jako jeho excelence, Kardinál Raymond Leo Burke?


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Šance pro Evropu: Vymanit se ze Sorosova impéria. Zachrání svatý Štěpán kontinent? Orbánova slova zní jako sen. Trpké poučení z historie: Promarněná šance na zničení islámu

Šance pro Evropu: Vymanit se ze Sorosova impéria. Zachrání svatý Štěpán kontinent? Orbánova...

Františkův biják: Jen Mlčení anebo oslava selhání? Věrnost a odvaha se dnes nenosí. Kultura ve vleku úpadku ducha. Neznámá epocha dějin Země vycházejícího slunce. Všichni víme, komu se líbí. I ty, Martine?

Františkův biják: Jen Mlčení anebo oslava selhání? Věrnost a odvaha se dnes nenosí. Kultura...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století Velké výměny? Demografická sebevražda se prý blíží. Orbán a Wilders varují. Hůře než za morových ran či světové války

Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky