Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Tajemná slova Matky Boží: Mariánská zjevení nejsou pohádky. Předpovědi a varování se s děsivou přesností naplňují. Církevní krize kulminuje. Socha v Japonsku oplákává náš pád. Každý má ještě šanci se zachránit

Tajemná slova Matky Boží: Mariánská zjevení nejsou pohádky. Předpovědi a varování se s děsivou přesností naplňují. Církevní krize kulminuje. Socha v Japonsku oplákává náš pád. Každý má ještě šanci se zachránit

16. 4. 2016

Tisk článku

Ivan Poledník připomíná poselství některých nejvýznamnějších mariánských zjevení, konstatuje jimi předpovězený úpadek křesťanské civilizace a hledá v dnešním duchovním marasmu paprsky naděje

Víme, co nás a s námi i celé lidstvo čeká. Tedy v případě, že se lidé neobrátí. Víme to ze zjevení Matky Boží, Panny Marie, ačkoli to mnohým dnes zní již jen jako nějaká "fantasy" či pohádka.

Skutečná zjevení Panny Marie (nikoli některá z velmi populárních, davy vyhledávaných, dlouhotrvajících, medializovaných) bývají krátká, se stručným, krátkým a velmi závažným poselstvím.

Pravá mariánská zjevení mají celou řadu specifických znaků jednotně je odlišujících od znaků zjevení falešných. Také posuzování pravosti zjevení Církví je velmi důkladné a zdlouhavé, mnohdy k uznání ani nedojde, ačkoli je zjevení v plném souladu s dogmaty a tradicí a v ničem zásadním se na první pohled neliší od zjevení oficiálně uznaných.

Pokud je zjevení uznané, nejsme povinni v něj věřit. Pouze se tím dokládá, že je vysoce pravděpodobné a že je v naprostém souladu s naukou - a my se jím můžeme nechat poučit a inspirovat. Takových nejzásadnějších a nade všechnu pochybnost pravých mariánských zjevení je několik. Mezi skutečné poklady mezi nimi patří světoznámé Lurdy, dále Fatima se svým nesmírně naléhavým a čím dále více aktuálním poselstvím, japonská Akita, ekvádorské Quito a také francouzské La Salette.

Spíše varování než útěcha

V těchto poselstvích nás Matka Boží nijak nechlácholí, nepromlouvá k nám uklidňujícími líbeznými slovy, naopak nás sice laskavě, ale často nesmírně tvrdě varuje. Napomíná celou společnost za mravní stav, v jakém se nachází a s lítostí (pro nás mnohdy až děsuplně) ukazuje na fatálními následky v případě, že se lidské pokolení neobrátí a nebude respektovat vůli svého Stvořitele.

Právě zjevení v Akitě, Quito, ale i Fatimě či pozdější výklady La Salette nepatří v dnešní církevní struktuře mezi nejpopulárnější, neboť předpověděla právě její současný úpadek - a následující temné zítřky logicky dává s tímto úpadkem do přímé souvislosti. Pasačka Melanie z La Salette (v roce 1846) ve svých "tajemstvích" (zveřejněných o 12 let později), která doplňují původní zápisy Mariiných proslovů, hovoří přímo o tom, že Řím ztratí víru a stane se sídlem Antikrista.

Čtěte ZDE: Třetí tajemství z Fatimy konečně zveřejněno: Opravdu? Vylité oceány a padající oheň. Japonská stopa. Pochybující církev a odpad na jejím vrcholu

Církev bude procházet strašnou krizí. Zapomene na pravou víru v Boha, každý jedinec bude chtít být sám sobě vůdcem a povyšovat se nad sobě rovné. Civilní i církevní autorita bude znevážena, řád a spravedlnost budou pošlapány. Budou se dít jen vraždy, projevy žárlivosti, lží a nesvorností, bez lásky k vlasti a k rodině. [...] Démoni spolu s Antikristem budou konat velké divy na zemi a ve vzduchu, lidé budou ještě více zvrácení. I tak se mj. hovoří v Melaniných tajemstvích.

Všechna tato poselství zkrátka varují před dnešní dobou, kdy se pravý křesťan téměř nemá kam obrátit, protože Církev je prolezlá takzvaným modernismem, řada kněží na všech úrovních hierarchie má zoufalou formaci, zanedbává podstatné věci, relativizuje pravdy, mnohdy káže skutečné bludy.

Zalíbit se světu, znelíbit se Bohu

Současná oficiální reprezentace Církve se pak v mnoha svých představitelích již zcela otevřené hlásí k falešným vírám, synkretismu, podlézá všem, kteří byli odjakživa jejími úhlavními nepřáteli a snažili se jí zničit. Církev, která v minulosti chránila víru, kulturu a tím i celou naši civilizaci ze všech sil, v případě potřeby i svatou válkou, dnes slovy řady svých vysokých hodnostářů zve do Evropy muslimy, hlásá falešnou toleranci a podrývá základní pilíře zdravé lidské společnosti. Ti, kteří se brání jejím vlastním učením (bez jakýchkoli obměn), jež sama hlásala ještě před několika desítkami let, jsou označováni za extrémisty a sama Církev spolupracuje se světskými silami na jejich společenské likvidaci.

Biskupové a kněží (bohužel včetně současného papeže) zaměnili snahu zalíbit se Bohu za snahu zalíbit se světu. Liberalizací poměrů uvnitř Církve připustili její infiltraci dalšími rozkladnými elementy, včetně deviantů, jimž bylo umožněno vykonávat kněžskou službu a dnes je na tyto případy hojně poukazováno, aniž by si ti, kteří tento nešvar kritizují, uvědomovali, že si tuto „otevřenost“ sami snažili na Církvi vynutit.

Církev se z velké části stala světskou a již lidem neříká, že světskost přivádí lidi do zhouby. Kristus však jasně hovoří o tom, že jsou to věci neslučitelné – tak jako Jeho svět nenáviděl, bude nenávidět i Jeho následovníky. Snažit se vlichotit tomuto světu je proto to nejhorší, co mohou představitelé Církve Kristovy udělat. Být se všemi zadobře, zamlčovat a popírat kvůli tomu základy své víry a plivat na její obránce podobně, jako to činí  většina biskupů, „mediálních“ i řadových kněží, ale také různých „křesťanských aktivistů", profesorů, spisovatelů či politiků, není cestou ke spáse, nýbrž k zatracení.

Čtěte ZDE: Podivný papež jménem František: Proč ho tolik milují, obdivují a popularizují právě ateistická média? Podaří se jeho "revolučním soudruhům" svést věřící na scestí? Naděje v Kristu: Brány pekelné Církev nepřemohou

Demotivace, liknavost a bludy

Církev dnes nevede lidi ke svatosti ani „negeneruje“ světce takového formátu jako po uplynulé dva tisíce let. Demotivuje od misijní horlivosti, tvoří minimum pravověrných knih, naopak ve svých knihkupectvích prodává spoustu bludného a zhoubného balastu (Panna Maria sama hovořila o tom, že ve světě bude mnoho špatných knih). Pod vlivem modernistů, liberálů a svobodných zednářů se vzdala své liturgie, která byla zdrojem a záštitou všeho dobrého, co měla a čeho dosáhla, a nahradila ji umělým protestantsko-zednářským ritem přímo určeným k zamlžení pravd víry, postupné likvidaci eucharistické zbožnosti a tím i celého katolicismu. Ve svém špatně skrývaném špatném svědomí stále zatvrzele lpí na novém obřadu, který se na mnoha místech od doby II. vatikánského koncilu ještě několikanásobně pervertoval, a s podrážděností, agresivitou a mnohdy i s využitím „estébáckých“ metod se snaží (marně) potírat zastánce tradiční katolické mše. A to opět ze všech úrovní.

Církev se vzdala katolického katechismu, mnoha katolických modliteb, cenzurovala knihy svých učitelů, vyřadila mnohé písně z kancionálů. Všeho, co bylo „příliš katolické“. Vzdala se indexu zakázaných knih, mnohdy se zcela nebo částečně vzdala hlásání evangelia a nahradila jej beztvarou intelektuální břečkou s absencí jakýchkoli kategorických postojů – v tom se dokonale připodobnila světské společnosti a její politice. Jestliže však jasně a skutečně kategoricky nesděluje, jakých podmínek je třeba plnit k dosažení spásy, rezignovala tím na své poslání. A přesně v takové situaci jsme nyní – to je samozřejmě zřejmé již delší dobu a současný pontifikát je tohoto vývoje (téměř) završením.

Zjevení Panny Marie v Akitě

Poselství z japonské Akity je stejně jako to fatimské zvláštním varováním před potrestáním světa. Akita je v podstatě opakováním poselství z Fatimy, navíc naprosto ve shodě s proroctvími Písma. Přišlo ve chvíli, kdy byl úpadek již zcela naplno a oficiálně rozběhnutý 2. vatikánským koncilem (nedlouho před zjevením proběhla také liturgická reforma). Stále by však bývalo nemuselo být nic ztraceno, jenže do dnešních dní se poselstvím zjevně jen málokdo poučil.

Čtěte ZDE: Zázraky 20. století: naděje i varování pro dnešní dobu. Obrácení zachránilo celý národ. Jak rakouští státníci bojovali za vlast. Zničí nás tentokrát muslimské hordy? Ještě není pozdě

Třetí z poselství zjevených v Akitě v říjnu 1973 znělo: „Jak jsem vám řekla, jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec uvalí strašný trest na všechno lidstvo. Bude to trest větší než potopa, takový trest, jaký svět nikdy předtím neviděl. Z nebe bude padat oheň a vyhladí velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze ani věřící. Ti, co přežijí, budou tak zoufalí, že budou závidět mrtvým. Jediné zbraně, které vám zbudou, budou růženec a Znamení, které vám zanechal můj Syn. Každý den se modlete růženec.  S růžencem se modlete za papeže, biskupy a kněze.

Dílo ďábla pronikne dokonce i do Církve takovým způsobem, že budete vidět kardinály, jak se staví proti kardinálům a biskupy stavět se proti jiným biskupům. Kněží, kteří mě ctí, budou vysmíváni a budou se proti nim stavět jejich spolubratři. Kostely a oltáře budou pustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.

„Démon bude běsnit zvláště proti duším zasvěceným Bohu. Pomyšlení na ztrátu tolika duší je příčinou mého smutku. Až hříchy vzrostou počtem a závažností, už pro ně nebude odpuštění.“

Události v Akitě byly potvrzeny jednoznačnými zázraky soustředícími se okolo metr vysoké sochy Naší Paní s japonskou tváří v kapli Eucharistických služebnic Posvátného srdce. Byla to stigmata sestry Sasagawa, krev na soše, lékařsky zdokumentované zázračné uzdravení rakoviny mozku v konečném stádiu u paní Theresy Chon a především pláč sochy: po jejích tvářích začaly stékat slzy. To se stalo mnohokrát v přítomnosti mnoha svědků, událost je vyčerpávajícím způsobem doložena. Socha plakala celkem stojedenkrát.

Plačící socha Panny Marie v Akitě

Poselství

Navzdory všem varováním jsme nadále svědky právě takového vývoje, který ve svých zjeveních Panna Maria kritizuje a pláče nad tím, co se v Církvi i mimo ni děje a dít bude. Zjevení v La Salette a v Akitě nám možná dávají tušit, co je obsahem stále zamlčovaných částí poselství z Fatimy. Akita nám vykresluje to, co nám i známé pasáže z Fatimy potvrzují. Jde především o odpadnutí zmanipulovaných lidí od Boha, což předznamenává jejich neodvratný pád do nekonečně bolestivých muk věčného zavržení.

Z cesty, kterou nastoupila velká část Církve a lidské společnosti, lze sestoupit jen obrácením svého nitra ke skutečným a rozumem poznatelným východiskům naší vlastní existence. A se skutečnou ostražitostí vůči všemu, co nás chce odvést od spásy, od následování Krista.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Františkův biják: Jen Mlčení anebo oslava selhání? Věrnost a odvaha se dnes nenosí. Kultura ve vleku úpadku ducha. Neznámá epocha dějin Země vycházejícího slunce. Všichni víme, komu se líbí. I ty, Martine?

Františkův biják: Jen Mlčení anebo oslava selhání? Věrnost a odvaha se dnes nenosí. Kultura...

Měsíc na obloze: Vládce noci i spolehlivý služebník lidí. Kde se vzal? Odpovědi hledejme v První knize Mojžíšově. Užívat viditelné a odhalit neviditelné. Dokonalé věci nevznikají samy od sebe

Měsíc na obloze: Vládce noci i spolehlivý služebník lidí. Kde se vzal? Odpovědi hledejme...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

V USA patrně pokus o barevnou revoluci ztroskotal: Měla být černá. Antifa prohlášena za teroristickou organizaci. Proč Trump možná přežije? Občané jsou ozbrojeni. Není, kdo by bombardoval Spojené státy

V USA patrně pokus o barevnou revoluci ztroskotal: Měla být černá. Antifa prohlášena za...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky